I. část
7. 3. 2010
1. Úvod
M. M. 40 let, 40 let od posledního záběru.
– použije klapku -
V ateliéru číslo 5 jsem prožila 5 nejhezčích let svého života.
Teď mi tohle všechno patří. Koupila jsem ateliér, několik nejmilejších rekvizit, kostýmů, malované kulisy a hlavně vzpomínky.
- pustí radio -
- potlesk komparsistů -
Overture (Angélique Marquise de Anges)
M. M. Znovu mohu být hvězdou.
Znovu slyším potlesk filmového komparsu.
A laskavá slova pana režiséra.
Režisér Mademoiselle, co to máte na hlavě? Vždyť vypadáte jako pudlík!
A proč už nestojíte před kamerou?
Světla, prosím! Klapka! Akce!
M. M. Jsem opět mladá, dychtivá, plná energie.
Jsem Angelika, poslušná dcera chudého venkovského šlechtice,
barona de Sancé de Monteloup.
Angelika To na tatínkovo přání, jsem odjela za svým strýcem,
maršálem de Plessis – Belliéres. Moje půvaby ho měly obměkčit, aby nám poskytl peníze na opravu našeho zchátralého statku.
Na zámku Plessis – Belliéres jsem – ale (však) náhodou - vyslechla plán spiknutí proti králi.
M. M. Můj bratranec Filip a Monsieur de Lorraine, králův bratr, v té noci zde osnovali vraždu Ludvíka XIV. Skříňku s jedovatým vitriolem a seznamem spiklenců pečlivě ukryli.
Angelika Ale já jsem se po jejich odchodu skříňky zmocnila a ukryla (schovala) ji
na bezpečné místo. Klíč od cenného svědectví nosím stále u sebe.
M. M. Strýci jsem nerozvážně řekla, že odmítám spát pod jednou střechou s člověkem, který se chystá zavraždit krále. Tím jsem se stala pro spiklence nebezpečným svědkem.
Angelika Zavřeli mě do kláštera, prý do konce života. Doufali, že se na všechno zapomene, vlastně (tedy), že já na všechno zapomenu.
M. M. Uplynuly dlouhé 4 roky.
- použije klapku –
2. Klášter
- odbíjí zvon -
Matka představená
Slečno Angeliko, přijel za Vámi nějaký mladík.
Angelika Mladík?
Představená Ano, mladík. A chce s Vámi mluvit.
Angelika Nějaký mladík chce se mnou mluvit? (Mluvit a se mnou?) (Se mnou?)
Představená Ale já protestuji (slečno), pravidla klášterního řádu nepovolují (žádnou, rozumíte, žádnou pánskou ná…)
Nicolas Dovolíte, Matko představená… (S dovolením, Matko představená…)
Představená Há…
Angelika Nicolasi!
Nicolas Angeliko! Cha, cha, cha, chá. Pojď, jdeme domů.
Angelika Cha, cha, cha, cha. Jé, počkej, odkud víš, že můžu dnes opustit klášter?
Nicolas Tvůj otec o ničem jiném nemluví.
Angelika Opravdu?
Nicolas Teda (Tak) Angeliko
Angelika (k sestře v klášteře)
Děkuji
Nicolas Na tuhle chvíli čekám celé 4 roky (Tak na tuhle chvíli jsem čekal celé 4 roky.)
Angelika Nicolasi, celé 4 roky, cha, cha, cha.
Nicolas Ale teď se všechno změní, utečeme (spolu) do Ameriky a… (budeme…)
Angelika Neblázni, (vždyť) já jsem přece šlechtična, slečna de Sancé. (markýza de Sancé.)
Nicolas (No a co?) Ale v Americe, spolu můžeme (konečně) svobodně žít.
Angelika My dva?
Nicolas A proč ne?
Angelika Cha, cha
Nicolas Já o nás dvou už léta sním
Angelika Ta léta v rouše (rouchu) klášterním
Nicolas Já už léta sním
Angelika Už léta sním
Oba Já už léta sním
Otec Angeliky Angeliko!
Angelika Tatínek! Tatínku…
Otec (No) já taky váhám jestli sním anebo bdím
Či se snad Angeliko doopravdy bavíš s ním
Angelika Nicolas od dětství už je můj kamarád
A teď jsem slyšela že i jako muž má mě rád
Nicolas Já nevím proč bráníte našim velkým snům
A mě už nesnášíte od dětství až k těmto dnům
Otec Nicolas bohužel je pouze chudý kmán
Na našem panství tedy bude vždycky nevítán
A + N + O Můj názor je dobré znát
Pravdu svou má každý z nás
Já té své se nechci vzdát
Argument můj ten má pád
Nicolas A tak říkám Vám
Otec Co?
Nicolas Že to nevzdávám
Nevzdávám
Otec Ven! (Ty!)
Angelika Nicolasi…
Otec Angeliko, Nicolas pro tebe (přece) není. (Cha,) vždyť je (to) chudý,
jak(o) kostelní myš.
Angelika Ale já ho miluju(i), tatínku!
Otec Tak dost! (Já) mám pro tebe jiného ženicha, (chm, cha, cha,) Hraběte de Peyrac.
Angelika Hrabě de Peyrac?
Otec (No) ano, ten je mocný, moudrý a bohatý a (hlavně) ochrání tě před královým bratrem a hlavně (potom) splatí naše dluhy, che, che, che, che, che.
3. Já povím to líp
Angelika Po létech zas
Od slunce jas
Prozáří červnový den
Bez moudrých rad
Já z klášterních /domovních/ vrat
Vyběhnu normálně ven
S čerstvou chutí
Toužím zpívat a žít
Rozhodnutí zda se vdát
Je poslední věc
Kterou můžu teď chtít
Právě dnes /teď / řešit a trápit se dát
Já povím to líp
Až ucítím šíp
Ten jenž lásku doprovází
Teď nechte mě být
Chci volnost jen pít
Ta vážně mi dlouho schází
Zatím není tu muž
Jehož chtěla bych já si vzít
Angelika Marian(k)o, chůvičko (moje)…
Mariana Slečno Angeliko, jak to vypadáte? (Madame, jak to vypadáte?)
Angelika Volná jen svá
Chci z číše své sát
Než spadne na věky mříž
V manželství zdech
Zní předlouhý vzdech
Dělává za mládím kříž
S čerstvou chutí
Toužím zpívat a žít
Rozhodnutí zda se vdát
Je poslední věc
Kterou můžu teď chtít
Právě dnes /teď / řešit a trápit se dát
Já povím to líp
Až ucítím šíp
Ten jenž lásku doprovází
Teď nechte mě být
Chci volnost jen pít
Ta vážně mi dlouho schází
Zatím není tu muž
Jehož chtěla bych já si vzít
Cha, cha, cha, cha, cha
Jehož chtěla bych já si vzít
Já povím to líp
Až ucítím šíp
Teď nechte mě být
Chci volnost jen pít
Zatím není tu muž
Jehož chtěla bych já si vzít
Tak a teď (už) o mně víte skoro vše(chno).
4.
Angelika Nicolasi…
Nicolas (Hm) Joffrey (hrabě) de Peyrac, Váš nastávající, jak jsem slyšel.
Angelika Nemusíš mi to pořád připomínat. (Nicolasi)
(Nicolas Tak proč?)
Angelika Lásko, já jsem zoufalá
Vždy jsem tajně doufala
Že mohla bych být tvá
Nicolas V okolí se povídá
Za koho se jdeš vdát
Ten krásou neplýtvá
Velmi bohatý
Však jak čert rohatý
Kulhá a stár, škaredý
Angelika Co si počít mám?
Teď úděl už svůj znám
Je tak lásce vzdálený
Nicolas Neplač, lásko, ztracená
Vůle otců zvrácená
Nám staví pevnou hráz
Angelika Miluj mě ať vzpomínám
Že první dotek patřil nám
Pak přijmu osud snáz
Oba Dejme pryč tu hráz
5. Smrt otce
Otec No, no, no, Angeliko! (Angeliko!)
Angelika Tatínek, Ježiši, tatínek… (Otec) (Otec, otec…)
Otec Nicolasi, já jsem ti říkal, aby si se od ní držel dál.
(Říkal jsem ti, Nicolasi, aby si se od ní držel dál.)
Angelika Tatínku, ale on za to nemůže, to, to já. (Tatínku, ne, já Vám to vysvětlím…)
Tatínku, to ne… (Prosím Vás, tati…)
Otec Ty, ty křupane, …. Já tě spráskám
(Co si to? Pacholku jeden!)
Angelika (Né, ne, tatínku. Tatínku, prosím tě)
- Nicolas a otec zápasí -
Nicolas Jau! Nedělejte to! (To nesmíte, nemůžete) (Proč to ponížení?)
Angelika Ne
Nicolas Á á á
Angelika Tatínku, tatínku, prosím. On za to opravdu nemůže, to já! (Ne, tati, ne)
Otec Běž vod něj! (Já jsem ti říkal, že s tim chudym pacholkem, si nikdy nic nezačneš!)
(Jdi vod něj! Povídám, jdi vod něj! Já jsem ti říkal, že se nebudete scházet.)
Nicolas Zabiju Vás!
Otec Přece se spolu nebudete scházet, ty, ty…
Angelika Ne, Nicolasi (Nicolasi, uteč!)
Polož to!
Angelika Nicolasi, to ne! (Né, né, nééééé!)
Otec Nééé! (Áááá!)
Angelika Tatínku… (Né!)
Nicolas To né! To jsem nechtěl! (Angeliko, to jsem nechtěl, já…)
Angelika Nicolasi, proboha! – pláče -
Otec Eh…
Angelika Tatínku…
Otec Eh…
Angelika Tatínku…
- Angelika pláče –
Angelika Uteč, uteč! Nebo chceš, aby tě pověsili?
(Uteč! Jdi pryč! Jdi pryč nebo chceš, aby tě pověsili?)
Nicolas A co ty?!
Angelika Já? Já přijdu za tebou.
Nicolas O půlnoci u našeho stromu, budu (na tebe) tě tam čekat!
Angelika Tatínku…
- Angelika pláče –
Otec Ah… Eh…
Angelika Tatínku…
Otec Angeliko, (dceruško,) (dítě,) slib mi, že se provdáš za hraběte de Peyrac.
Angelika (Tatínku,) ale já to…
Otec (Dítě, musíš!) Je to tvoje jediná naděje. Jedině on může zachránit náš statek.
Angelika Ne, tatínku, tatínku, tatínku… (Tatínku, slibuji) (Slibuji tatínku)
- Angelika pláče –
6. Zásnubní terčet
Angelika Tatínku, já ti přísahám, že se za hraběte de Peyrac provdám.
Contoire Ne! To já nikdy nedovolím! (nedopustím!)
(Nikdy! To já nikdy nedopustím!)
Angelika Tvář
Ďábelská
Nejbližší
Teď má se stát
Zjizvená
Nemladá
Co znamená
Můj slib se vdát
Byl vážně dán
Mně tento pán
A: Má tvář C: Je mi opravdu tak líto vás
A: Ďábelská C: Tak utečte dokud je čas
A: Nejbližší C: Nač jen trápit se pro hloupý slib
A: Teď má se stát C: Přece bez pána bude Vám líp
A: Zjizvená C: Který starý a šeredný je
A: Nemladá C: To je lepší snad spolknout hned jed
A: Co znamená C: A že s ďáblem se do spolku dal
A: Můj slib se vdát C: To Vás tatínek nevaroval
A: Byl vážně dán C: No tak odjeďte domů a hned
A: Mně tento pán C: A nechtějte se vracet k nám zpět
A: Má tvář C: Je mi opravdu tak líto vás J: Když se slib už dává
A: Ďábelská C: Tak utečte dokud je čas J: Ten kdo se ho vzdává
A: Nejbližší C: Nač jen trápit se pro hloupý slib J: Tak se zrádcem stává
A: Teď má se stát C: Přece bez pána bude Vám líp J: Slečna má se vdávat
A: Zjizvená C: Který starý a šeredný je J: Madame záhy svítá
A: Nemladá C: To je lepší snad spolknout hned jed J: Já Vás odchod vítám
A: Co znamená C: A že s ďáblem se do spolku dal J: Jak ve smlouvě stojí
A: Můj slib se vdát C: To Vás tatínek nevaroval J: Má být ženou mojí
A: Byl vážně dán C: No tak odjeďte domů a hned J: S dívkou tou mě spoutá Bůh
A: Mně tento pán C: A nechtějte se vracet k nám zpět J: Spoutá Bůh
7. Krátká vášeň záhy odezní
Contoire Najednou
Ztrácím půdu svou
Píď po pídi pouhou pílí získanou
Najednou
Se mladé krásky (krásné dámy) (krásné dívky) (se nové krásky) zvou
Nedej bůh zde s námi stále zůstanou
Mámivý byl zájem Peyracův
Mám tu žít jak další z přízraků
Září přízně střídá tíseň soumraků
Lásky míň snad má jen v plotě kůl
Chó, hou… (Ahá, ha, ahá…) (Vou, vo, o, o, vou)
V nádherné
Jež má být nevěstou
Budí hrůzu první chvíle s manželem, chou (ou, ou, ó)
Nádherné
Sny mládí, kdeže jsou
Ženich kulhá, jizva svítí pod čelem
Mám se bát o lásku kvůli ní
Té, která sen dětský ještě sní
Nezná vůbec ženské kouzlo vábení
Krátká vášeň záhy odezní, vou, chou, vou
Přijde den
A věrnou Contoire
Bude Peyrac s láskou dál /rád/ zas v lůžku hřát
Mám se bát o lásku kvůli ní
Té, která sen dětský ještě sní
Nezná vůbec ženské kouzlo vábení
Krátká vášeň záhy odezní
Krátká vášeň záhy odezní, ohou (ho, hou, ho, ou)
8. Svatba s Peyracem
Dvořan Nevěsta je opravdu krasavice.
Dvořanka Zato Madame Contoire, (ta) se tváří jako čert, cha, cha.
Dvořan Nedivte se, dlouho byla favoritkou v loži hraběte de Peyrac.
Oba Žárlí.
Contoire (Ach,) Joffrey! (Joffrey!)
Uhněte mi z cesty!
(Uá!)
Netuším, proč tu nádheru
Chtěl pán můj si brát
Nestačí, že tu dáma je
Jíž měl dlouho rád
Joffrey Za choť svou Madame (milá) Contoire
Já toužil pojmout jí
C + J Má
Svatba býti
Nezvratná
Joffrey Ano!
Contoire Já to nevítám
Joffrey Já Vás odmítám (Já nic neříkám)
C + J Co jen s tím
Contoire Počkej, pojď sem… (Počkej, počkej…)
Joffrey Ocením Vaše zásluhy
Rád Vám dárek dám
Contoire Zabolí, když jen metresou
Ne láskou se zdám
Joffrey Před oltář milá Contoire
Já s Vámi nechtěl jít
C + J Má
Svatba býti
Nezvratná
Contoire Já to nevítám
Joffrey Já Vás (to) odmítám
C + J Co jen s tím
Contoire A jen přemítám
Jak se pomstím Vám
Co jen s tím
9. Svatební noc
- Joffreyovy kroky -
Joffrey Angeliko, (já…)
Angelika Prosím, pane, koupil jste si mě, tak si (tedy) poslužte.
- pokládá před ni bílou růži –
Joffrey Ještě nikdy jsem neuštval žádnou laň!
Angelika Děkuji pane, já, (já) …
Joffrey Dnes nic neříkám
Já však vytrvám
Láska má se vázat víc
Než pouhou krásou
Joffrey V náručí tě svírat
Angelika Ne, ne, ne, ne
Joffrey Vášní dlouze zmírat
Angelika Ne, ne, ne
Nás dva tím jen týrat
Oba Z nás dvou dnes jen těžko bude pár
Angelika Mám skrýt pláč
Já zůstávám zoufalá
V noci svatební
Než se rozední
Lásce jednou
Provždy věčné sbohem dávám
- zaduní hromy po vhození růže do truhly -
Angelika Ta růže (náhle) zčernala
Kdo mě nechce vidět žít
Zvolil jedy nejprudší
Rychle (Prudce) vnikají do žil
Řekni, kdo to poručil
Služebná Už jsem spala, netuším.
Angelika Já ti paměť osvěžím!
Služebná Nemám, co bych měla říct!
Angelika Potřebuji vědět víc!
(Služebná Já opravdu nevím, Madame)
Angelika Kdo mě nechce vidět žít?
(Služebná Prosím…)
Angelika Mluv, ať nemusím tě bít!
Kdo košili napustil?
(Služebná Já opravdu nevím!)
Angelika Kdo tě k tomu přemluvil?
Služebná Já nevím, paní! (Prosím ne, Madame)
Angelika Tak mluv! Kdo to
Služebná Né, ne…
Angelika Kdo to poručil? Slyšíš?
Služebná Né, ne…
Angelika Já to z tebe dostanu! (Kdo ti to poručil? Kdo ti to poručil?)
Služebná Né, ne…
Angelika Slyšíš? Tak mluv! Mluv! (Kdo? Mluv! Kdo to poručil?)
Služebná Madame…
Angelika Madame, Madame Contoire! (Ne, to ne.)
- Angelika pláče –
10.
Contoire Přicházím poklonit se se vší skromností
A toto zlato nechť je vzato Jeho výsostí
Arcibiskup Pochází z panství jehož pán je dobře znám
Bohatstvím takovým co nemá ani vládce sám
Král Ludvík XIV. Kdo by to dokázal být bohatší než král
Takový zázrak drzý ten se nikdy neudál
Contoire Ve zlato mění skálu tak je zkažený
Že jistě neváhal a sám s ďáblem spřažený
C + Arc + K Dlouho mu vše prochází
Nastává čas nesnází
Vyvýšil se nad krále
Ať (Tak) má záhy na mále
Král Já ho poctím rád
Aspoň jedenkrát
Návštěvou
(Svou) Návštěvou
Svou návštěvou…
- paní M. M. použije klapku -
11. Může snad z nás dvou být pár
M. M. Natáčení scény se sochou, jsem milovala. Jen pár obrazů před tím vzbuzoval v Angelice její násilím vnucený manžel odpor i bázeň.
Angelika Ale během našeho, byť velmi chladného a formálního soužití jsem začala poznávat, kdo hrabě de Peyrac, doopravdy je.
M. M. Jeho bohatství je jistě pohádkové, o tom nemůže být pochyb.
Angelika Ale Peyrac je kromě toho i velmi vzdělaný, miluje umění…
M. M. … vyzná se v metalurgii a přírodních vědách.
Angelika Je velkorysý, pozorný.
M. M. A zdá se, že všichni ho mají rádi.
Angelika Já bláhová, ještě nedávno jsem proklínala den, který nás svedl dohromady a nyní musím přiznat (uznat), že mě ten svérázný muž okouzlil.
Obě Že by to byla opravdu láska?
Joffrey Žár v kameni může hřát (Žár po létech pálí dál)
Ten žár z dotyku dávných dlát
Angelika A já toužím být dílem tvým
Má tvář zrůžoví
Joffrey (A) Já chci lásku svou ti dát
Angelika Může nános pýchy svát
Joffrey A já Angelika Chů, chu, chů (Áááá…)
Joffrey Já se ptám
Oba Může snad z nás dvou být pár
Může snad z nás dvou být pár
12. Dáma ze všech dam
Joffrey Asi nás poctí návštěvou
Brzy sám francouzský král
Angelika Na mě úkol je zásadní
Musím řídit velký bál
Joffrey Má choť má být ozdobou
Tím nejhezčím co vůbec mám
Dáma ze všech dam
Angelika Cha, cha, cha, cha. Jsou překrásné.
Cha, cha, cha, cha, cha
13. Alchymisté
Stelien A jéje, telegram.
Geno Cože, barokní telegram?
Stelien Jistě, co nám píšou? Tá, táty, táty, táty, táta, táta, táta, táta…
Geno Máma, máma, máma, máma.
S Ale houby máma! Král přijede.
G Ježiš, to zlatý vemeno s parukou? Cha, cha, cha, cha
S Jen nech bejt! Ten by nás moh vodsud vytáhnout až na dvůr.
G Jo, za krk jedině. Jak?
S No, kdyby se nám nějak šikovně podařilo vodprezentovat na čem tady v tý naší alchymistický laboratoři makáme.
G No tak je fakt, že král je vlastenec, von by vocenil ty naše francouzský nápady.
Chi, chi, si vzpomeň, eh, kdy, když se, když se ten přerazil na tom, na plese.
Tak jsem mu vymyslel francouzský hole.
S Anebo, jak měl toho německýho kříženýho vlčáka. A já co jsem udělal, dal jsem mu ho do svěráku fixnul. No a byl z něho čistokrevnej francouzskej buldoček.
G Cha, cha. Jo a nebo Peyrac,…
S Peyrac.
G … jak se mu povolila ta jeho endoprotéza. Tak jsem se zamyslel, vyrobil jsem francouzskej klíč, von to dotáh, che, che, che. No a chodil stejně blbě, jako předtim. No, cha.
S Hele, ale víš, co je důležitý?
G No?
S Aby na přivítací ceremoniál jsme byli co nejvíc ve předu, aby si nás všimnul.
G To je pravda.
S A taky by nebylo vod věci, mít v ruce něco na uvítání.
G No jo, dáme mu chléb a sůl.
S Jseš blbé? Aby všichni poznali, že jsme z Čech?
G Ne!
S To by byl průser.
G Jseš ve Francii – le prusér.
S Malér.
G Cher malér.
S TGV.
G Fousy na gumě.
S Oui, oui, oui, oui…
G Chro, chro, chro, chro… My mu dáme pešený prasé.
S To né, to by chtělo něco echt francouzskýho.
G Francouzský brambory, z toho se mu roztočí rádiovka na hlavě.
S No a moh by to zapít francovkou.
G Jo a…
- paní M. M. použije klapku -
S Bába je tady, hele…
G Ježíš Mária a já mu namíchám francouzskou hořčici a bude tejden krkat havrany, jehe.
S To von umí! A já bych mu moh ze slivovice vypálit pravej francouzskej koňak.
G Jo anebo mu můžeme předvést nefalšované, francouzské milováá… né, to radši ne!
S Tak já mu dám nakonec francouzáka, no.
G No, aspoň něco.
- paní M. M. používá klapku -
14. Návštěva krále
Král Musím říct, že jsem překvapen
Dům Váš nestrádá
Joffrey Tak mi Bůh přeje v konání
Vítám, co jen dá
Král Obrazů snad jen v Paříži
Dnes víc nalézt se dá
K + J + Angelika Sám
Nestačí se dívat
Král
Král Všude samý skvost
Joffrey Ať náš milý host
Angelika Jde jen dál
Král Vaše choť touží zajisté
Mou dvorní dámou být
Angelika Vdaná jsem a tak s manželem
Mně přísluší žít
Král Půvabná, navíc odvážná
Tu chtěl bych blízko mít
J + A + K Sám
Nestačí se dívat
Král
Král Všude samý skvost
Joffrey Ať náš milý host
Angelika Jde jen dál
Král Je to zlé
Když poddaný
Je šťastnější než král
Však zatím vždycky poslední
A dlouho jsem se smál
Král Pojednou padám únavou
Tak dřív půjdu spát
Joffrey Dovolí král, ať zlatý dar
Mu smíme s úctou dát
Král Bohatší taky smyslné
Si nechám teď sny zdát
J + A + K Sám
Nestačí se dívat
Král
Král Všude samý skvost
Peyrac chybil dost
Že mě zval
Všude samý skvost
Peyrac chybil dost
Že mě zval
Všude samý skvost
Peyrac chybil dost
Že mě zval
Všude samý skvost
Pe…
Ts, ts, s,s – na Arcibiskupa, aby mu podal sochu -
- paní M. M. použije klapku -
15. Je to zázrak
Angelika Joffrey, Joffrey…
Angelika Mám skrýt pláč
Pár kouzelných krůpějí
To jen pro štěstí
Slzy nevěstí
Žádný bol jen lásky síle díků vzdání
Joffrey Mou být máš
Tvou krásnou tvář s nadějí
Jsem jen sledoval
Kdy mě pozveš dál
Do svých síní
Jako muže neměl zdání
Angelika Já se dřív tě bála
Joffrey Tak bála
Angelika Nám jsem v cestě stála
Joffrey Jen /Dál/ stála
A + J Láska však vyhrála
Jak zdá se je slepá naštěstí
A + J Mám skrýt pláč
Joffrey Ten pláč
A + J Pár kouzelných krůpějí
Joffrey Krůpějí
Angelika To jen pro štěstí
Joffrey Pro štěstí
Angelika Slzy nevěstí
Joffrey Nevěstí
A + J Žádný bol jen lásky síle díků vzdání
Joffrey Já v očích tvých ďábel
Angelika Dál s’ mě dlouze sváděl
Joffrey Má tvář zdá se hrůzná
Angelika Láska bývá různá
Joffrey Můj krok spíš se plouží
Angelika Dál mě marně /tajně/ zkoušíš
A + J Já po tobě toužím
A + J Nám, nám, nám Sbor: Há, há, há…
Joffrey Má lásko
A + J Čas nádherný začíná
Joffrey Začíná … há, há, há
Angelika Čas jen pro štěstí
Joffrey Mojí nevěsty
A + J Je to zázrak, jenž pouze láska dává nám
Zázrak, jenž pouze láska
Dává nám
- řehtání koně -
Posel Hrabě de Peyrac?
Joffrey Ano.
Posel Příkaz od krále….
Joffrey Cha, cha, cha, cha. Ale pane, král byl ještě včera mým hostem.
Posel Mám Vás okamžitě deportovat do Bastily.
Joffrey No, ale pane, tady stojí napsáno… Tak co se to děje...?
- dusot koňských kopyt -
Angelika Joffrey. Joffrey? Joffrey!
- Angelika čte depeši -
Angelika Někde se musel stát strašný omyl. Pojedu do Paříže.
Mariana Milostivá paní, prosím Vás.
Angelika Tam se všechno vysvětlí, pojedeš se mnou, Marianko, uvidíš.