SPMP Ústí nad Orlicí

S T A N O V Y

SPOLEČNOST PRO PODPORU LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

V ČESKÉ REPUBLICE, z.s.

Preambule

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. (dále jen „Spolek“) je samosprávnou, dobrovolnou, nezávislou, demokratickou organizací, jejímž cílem je pomáhat lidem s mentálním a kombinovaným postižením*) a jejich rodinám, podporovat všechny iniciativy zabezpečující trvalé zlepšení podmínek života, prosazování rovnoprávného postavení lidí s mentálním postižením a provádět osvětovou činnost ve veřejnosti. Ve své činnosti navazuje Spolek na dlouholetou zkušenost a poznatky, které získával od svého založení v roce 1969, kdy působil pod dřívějším názvem Sdružení pro pomoc mentálně postiženým České republiky.

Spolek ve své činnosti navazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2009. Taktéž vychází z poznatků Světové zdravotnické organizace a dalších mezinárodních organizací a ze stavu péče o občany s mentálním postižením v České republice s cílem dosáhnout naplňování lidských a občanských práv zakotvených v Listině základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky, v Listině základních práv Evropské unie, jako právně závazném dokumentu Evropské unie, a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jako součásti právního řádu České republiky.

Spolek úzce spolupracuje s úřady, organizacemi i osobami, kterým byla péče o lidi s mentálním postižením svěřena zákonem, nebo je předmětem jejich zájmu. Spolek je rovněž členem mezinárodních organizací.

Členem spolku se může stát každý, kdo souhlasí s jeho stanovami, cíli i posláním a chce se podílet na jeho činnosti. Ve spolku je možné členství právnické i fyzické osoby.

Článek I.

Název, sídlo a postavení Spolku

1. Oficiálním názvem Spolku je: „Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s.“ Zkratka Spolku je: „SPMP ČR“. V mezinárodním styku se Spolek označuje též názvem „INCLUSION CZECH REPUBLIC“.

2. Sídlem Spolku je Karlínské nám. 59/12, Praha 8, PSČ 186 03.

3. Spolek si ponechává znak z roku 1991, uvedený na obalu těchto Stanov (dvě vzhůru otevřené dlaně v modrém poli, nad nimiž je zkratka SPMP). Jedná se o oficiální symbol Spolku, který mohou při své činnosti užívat také pobočné spolky. Grafická šablona je dostupná na webových stránkách www.spmpcr.cz.

4. Spolek působí na území České republiky.

5. Spolek je právnickou osobou způsobilou k právnímu jednání, nese majetkovou odpovědnost, odpovědnost za své závazky, pohledávky a své hospodaření.

6. Spolek zřizuje coby své organizační jednotky pobočné spolky, jejichž právní osobnost se odvozuje od právní osobnosti Spolku. Pobočné spolky mají práva a povinnosti v rozsahu určeném platnými právními předpisy a těmito Stanovami. Názvy pobočných spolků jsou tvořeny následujícím způsobem: „SPMP ČR pobočný spolek (název města / okresu / ev. i další upřesnění, například Brno)“ anebo „SPMP ČR pobočný spolek (název kraje, například: Jihomoravský Kraj)“. V případě, že v jedné obci bude založeno a souběžně působit víc pobočných spolku, musí být tyto v názvu jasně odlišeny.

Článek II.

Účel, poslání a činnost Spolku

1. Spolek je dobrovolnou organizací dětí, mládeže a dospělých lidí s mentálním postižením, jejich rodičů a příbuzných, odborníků a dalších osob nebo skupin, založený za účelem naplňování společného zájmu, kterým je zakotvení a prohlubování práv lidí s mentálním postižením a trvalé zlepšování podmínek života dětí, mládeže a dospělých lidí s mentálním postižením a jejich rodin. Za tímto účelem hodlá Spolek vyvíjet své iniciativy.

2. Posláním spolku je zejména:

a) umožňovat rodičům a dalším příslušníkům rodin s dětmi, mládeží a dospělými lidmi s mentálním postižením, odborníkům a ostatním osobám příležitost ke sdružování a tím i možnost, aby společně přispívali ke zkvalitňování života lidí s mentálním postižením,

b) seznamovat veřejnost s povahou mentálního postižení, s jeho důsledky pro lidi s mentálním postižením, jejich rodiny i celou společnost, informovat o potřebách, o výsledcích péče a odstraňovat předsudky a nesprávné představy o těchto lidech,

c) spojovat osobní zkušenosti, prožitky a poznatky rodičů, příbuzných a přátel lidí s mentálním postižením s vědomostmi a úsilím odborníků z domova a ze zahraničí při hledání a uskutečňování nových postupů a metod podpory lidí s mentálním postižením,

d) napomáhat při řešení základních životních otázek dětí, mládeže a dospělých lidí s mentálním postižením především v oblasti výchovy a vzdělávání, sociální a pracovní přípravy pro jejich přiměřené společenské a pracovní uplatnění, včetně bydlení,

e) dosáhnout naplnění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a dalších významných mezinárodních dokumentů.

3. Spolek ve své hlavní činnosti, která má směřovat k ochraně a uspokojení společných zájmů a naplňování poslání, jak jsou tyto specifikovány v předchozích odstavcích tohoto článku:

a) úzce spolupracuje s úřady, s odborníky, organizacemi i osobami, kterým byla péče o lidi s mentálním postižením svěřena zákonem nebo problematika mentálního postižení je obsahem jejich zájmu,

b) zřizuje a provozuje sociálně právní poradenství, v případě potřeby přímé zastupování lidí s mentálním postižením a jejích blízkých, průvodcovskou službu, různé typy sociálních a dalších zařízení pro lidi s mentálním postižením, případně i pro jejich rodinné příslušníky, zřizuje nadace a nadační fondy,

c) organizuje a pořádá:

- akce a pobyty s rehabilitačním a rekondičním zaměřením,

- vzdělávání dětí, mládeže a dospělých lidí s mentálním postižením,

- klubovou činnost lidí s mentálním postižením,

- sociální, sportovní, společenské a kulturní akce pro osoby s mentálním postižením, jejich sourozence, opatrovníky, rodiče, asistenty a širokou veřejnost,

- vzdělávací, kvalifikační, rekvalifikační a další akreditované či neakreditované kurzy či školení pro děti a dospělé s postižením, osoby o ně pečující, jejich sourozence, rodiče, asistenty a opatrovníky i pro odbornou a širokou veřejnost,

d) provádí aktivity s cílem získat finanční prostředky na plnění úkolů a rozvoj Spolku, v rozsahu platných právních norem,

e) rozvíjí publikační a mediální aktivity, vydává vlastní časopisy a jiné informační a metodické materiály,

f) poskytuje služby registrované dle zákona o sociálních službách,

g) podporuje sociální podnikání s cílem zaměstnávání osob s postižením,

h) zajišťuje dostupnost veřejně prospěšných služeb v různých lokalitách,

i) provádí expertní a výzkumnou činnost v sociální oblasti, provádí analýzy a průzkumy, rozšiřuje možností uplatnění osob s postižením v běžném životě.

4. Spolek se při své činnosti řídí těmito Stanovami, a dále schváleným organizačním a jednacím řádem Spolku.

5. Zisk z činnosti Spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost a správu Spolku.

Článek III.

Členství ve Spolku

1. Členství ve Spolku je dobrovolné. Členem Spolku se může stát kterýkoliv občan České republiky i cizí státní příslušník, který má zájem o účast na uskutečňování účelu, cílů a poslání Spolku. Členem Spolku se může stát fyzická i právnická osoba. Členství se váže na osobu člena, je nepřevoditelné a nepřechází na jeho právního nástupce.

2. Členství ve Spolku je vázáno na členství v pobočném spolku na lokální úrovni s tím, že vznikem členství v pobočném spolku na lokální úrovni vzniká současně členství ve Spolku.

3. Člen Spolku má právo:

a) podílet se na činnosti Spolku,

b) zúčastňovat se schůzí orgánů a komisí Spolku a předkládat k projednání návrhy,

c) za podmínek stanovených v těchto Stanovách nebo jednacím a organizačním řádu Spolku volit a být volen do orgánů Spolku,

d) člen může být členem libovolného pobočného spolku, který nemusí být místně příslušný jeho trvalému bydlišti. Je možné členství pouze v jednom pobočném spolku.

4. Členem voleného kolektivního orgánu Spolku může být i osoba s omezenou svéprávností.

5. Člen Spolku je povinen:

a) naplňovat poslání a řídit se Stanovami Spolku; v jejich duchu napomáhat uskutečňování účelu a cílů spolku,

b) účastnit se podle svých možností a schopností činnosti ve Spolku a řádně plnit úkoly vyplývající ze svěřené funkce,

c) pomáhat rozvíjet vztahy mezi členy Spolku na základě vzájemné úcty, spolupráce a porozumění,

d) platit pravidelně členské příspěvky určené na úrovni pobočného spolku, jehož je členem; členové pobočných spolků na úrovni kraje členské příspěvky nehradí.

6. Členem Spolku se může stát právnická osoba, která:

a) má v náplni své činnosti péči o lidi s mentálním postižením (škola, poskytovatel sociálních služeb atd.), a/nebo

b) má v náplni své činnosti získávání finančních prostředků ve prospěch lidí s mentálním postižením, a

c) souhlasí se stanovami, účelem, cíli a posláním Spolku. O členství rozhoduje orgán toho pobočného spolku, ke kterému se právnická osoba přihlásila. Členská práva a povinnosti právnické osoby jsou stejná jako práva a povinnosti fyzických osob ve spolku.

7. Přijímání nových členů do spolku se provádí podle těchto pravidel:

a) přihláška se předkládá Výboru pobočného spolku, o přijetí do Spolku rozhoduje Výbor pobočného spolku, který přihlášku přijal s tím, že zájemce o členství se členem stává ke dni rozhodnutí Výboru pobočného spolku o tomto přijetí. Nejbližší následující členská schůze pobočného spolku má právo zrušit rozhodnutí o přijetí, vyskytnou-li se k tomu závažné důvody, a to 2/3 většinou přítomných členů.

8. Členství zaniká:

a) úmrtím nebo zánikem člena,

b) dobrovolným vystoupením člena ze Spolku, v takovémto případě končí členství dnem doručení písemného oznámení o ukončení členství Výboru pobočného spolku, jehož je členem,

c) vyloučením člena, jehož členské příspěvky nejsou hrazeny bez vážného důvodu po dobu dvou nebo více let, i když byl o ně upomínán, nebo jedná v rozporu se Stanovami Spolku, zejména porušuje-li zásady a cíle Spolku nebo ohrožuje řádné plnění poslání Spolku. O zániku členství tímto způsobem rozhoduje Výbor pobočného spolku, jehož je členem, s tím, že členství končí dnem doručení příslušného rozhodnutí vyloučenému členovi,

d) zrušením Spolku. Zánikem členství nezaniká povinnost dotčeného člena vyrovnat všechny dlužné částky a závazky.

9. Čestným členem Spolku může být jmenován ten, kdo má zvláštní zásluhy při naplňování cílů a poslání Spolku. Právo předkládat návrhy na jmenování čestným členem má každý orgán Spolku. O jmenování čestným členem Spolku rozhoduje Národní konference. Jedná se o symbolické ocenění zásluh člena Spolku, z kterého neplynou další práva a povinnosti. Čestné členství může být uděleno také in-memoriam.

Článek IV.

Organizační struktura – základní členění orgánů Spolku

1. Spolek má tyto základní orgány:

- Republikový výbor

- Národní konferenci

- Republikovou kontrolní komisi

2. Statutárním orgánem Spolku je Republikový výbor. Za Spolek jsou z členů Republikového výboru oprávnění jednat předseda, místopředseda a ředitel, každý samostatně. Člen statutárního orgánu nemusí být současně členem Spolku.

3. Nejvyšším orgánem Spolku je Národní konference:

a) delegáty Národní konference nominují pobočné spolky na lokální úrovni tak, že na každých započatých 100 členů pobočného spolku na lokální úrovni připadá jeden delegát Národní konference,

b) shromáždění delegátů plní působnost členské schůze Spolku.

4. Volební a funkční období všech členů orgánů či funkcionářů Spolku je čtyřleté, přičemž všechny funkce lze vykonávat i opakovaně. Členové volených orgánů, jejichž počet neklesl pod polovinu, mohou do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě kooptovat náhradní členy (tzn. dle vlastní volby doplnit počet chybějících členů daného orgánu).

Článek V.

Pobočné spolky

1. Základním prvkem Spolku působícím na úrovni obce/města/městyse jsou pobočné spolky na lokální úrovni (např. SPMP ČR pobočný spolek Příbram, SPMP ČR pobočný spolek Chomutov - město atd.) Členem pobočných spolků na lokální úrovni se mohou stát fyzické i právnické osoby. V jedné obci může být založeno a souběžně působit víc pobočných spolků, jsou-li jasně odlišeny v názvu. Řídicím a statutárním orgánem pobočného spolku na lokální úrovni je Výbor pobočného spolku. Za pobočný spolek na lokální úrovni je z členů Výboru pobočného spolku oprávněn jednat jeho předseda.

2. Pobočné spolky na lokální úrovni, působící v jednotlivých krajích ČR, spolu úzce spolupracují a vytvářejí jako právnické osoby pobočný spolek na úrovni kraje (např. SPMP ČR pobočný spolek Středočeský kraj, SPMP ČR pobočný spolek Hl. m. Praha atd.) Členem pobočného spolku na úrovni kraje se může stát pouze právnická osoba a to pobočný spolek na lokální úrovni, místně příslušný do daného kraje ČR. Členství v pobočném spolku na úrovni kraje nezakládá členství ve Spolku. Členové pobočných spolků na úrovni kraje nemají právo hlasovat v nejvyšším orgánu Spolku. Řídícím a statutárním orgánem pobočného spolku na úrovni kraje je Výbor zástupců členů, který zároveň plní funkci nejvyššího orgánu. Za pobočný spolek na úrovni kraje je z členů Výboru zástupců členů oprávněn jednat jeho předseda.

3. S účinností od 1. 1. 2014 se původní místní organizace, okresní příp. městské a obvodní organizace a sekce Sdružení, krajské organizace, kluby a zařízení staly

pobočnými spolky. Republikový výbor, jakožto statutární orgán Spolku, podá návrh na zápis těchto pobočných spolků.

4. O založení dalších pobočných spolků rozhoduje Republikový výbor, jenž následně podává návrh na jejich zápis do spolkového rejstříku. Tento orgán rozhoduje také o zrušení nebo přeměně pobočných spolků, a to včetně pobočných spolků dle předchozího odstavce tohoto článku. Pobočný spolek na lokální úrovni může být založen pouze tam, kde jsou nejméně tři zájemci o založení takovéhoto pobočného spolku, kteří předloží Republikovému výboru písemnou žádost o přijetí. Pobočný spolek na úrovni krajů bude založen tam, kde vznikly v daném kraji nejméně dva pobočné spolky na lokální úrovni. Republikový výbor, jakožto statutární orgán Spolku, podá návrh na zápis těchto pobočných spolků na základě písemného oznámení nově zvoleného Předsedy.

5. Nejvyšším orgánem pobočného spolku na lokální úrovni je Členská schůze.

6. Pobočný spolek působí samostatně a má právní osobnost. Od počátku svého vzniku je pobočný spolek samostatným právním subjektem disponujícím vlastními právy a povinnostmi, tzn., že se jedná o právnickou osobu, která má vlastní právní osobnost, jedná svým vlastním jménem, na svou odpovědnost a nese výlučnou odpovědnost za své dluhy a odpovídá za ně výlučně svým majetkem. Z právního jednání pobočného spolku je tedy zavázán a oprávněn jen a pouze pobočný spolek.

7. Členské schůzi pobočného spolku na lokální úrovni přísluší:

a) schvalovat plán činnosti a rozpočet pobočného spolku,

b) schvalovat výroční zprávu o činnosti pobočného spolku a zprávu Kontrolní komise, případně Kontrolora, které předkládá Spolku,

c) dávat podněty a připomínkovat návrhy a dokumenty Spolku,

d) volit a odvolávat členy Výboru pobočného spolku, v případě že pobočný spolek má víc než 10 členů, a členy Kontrolní komise případně Kontrolora. V případě, že má méně než 10 členů, přebírá funkci Výboru Členská schůze,

e) volit delegáty na Národní konferenci, navrhovat kandidáty na Předsedu Spolku, do Republikového výboru a do Republikové kontrolní komise spolku,

f) Členská schůze se koná nejméně jedenkrát do roka. Svolává ji Výbor pobočného spolku. Mimořádně se koná, požádá-li o to alespoň čtvrtina členů pobočného spolku. V případě, že Výbor nebyl ustaven (viz. písm. d) tohoto odst. Stanov), Členská schůze, kterou svolává Předseda pobočného spolku, se koná nejméně dvakrát do roka.

g) usnesení a další rozhodnutí se schvalují nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.

8. Povinnosti pobočného spolku:

a) každý pobočný spolek vede seznam svých členů, aktualizuje ho a sdílí ho se Spolkem dle pokynů v organizačním řádu. Seznamy členů nejsou veřejně přístupné a slouží pro vnitřní potřeby pobočných spolků a Spolku,

b) pobočný spolek zodpovídá v plné výši za své dluhy, závazky, pohledávky, majetek a hospodaření. Spolek neručí ani žádným jiným způsobem neodpovídá za dluhy či povinnosti pobočného spolku,

c) hlásí zápis, změny v registraci, nebo zrušení dle zákona.

9. Povinnosti Výboru pobočného spolku:

Výbor pobočného spolku je minimálně tříčlenný, v pobočném spolku s větším počtem členů (nad 100 členů) může být přiměřeně větší.

Výbor pobočného spolku:

a) je statutárním orgánem pobočného spolku,

b) volí ze svého středu Předsedu pobočného spolku, který jedná navenek v zastoupení pobočného spolku,

c) zajišťuje plnění usnesení Členské schůze,

d) řídí činnost pobočného spolku mezi Členskými schůzemi,

e) schází se nejméně čtyřikrát do roka,

f) schvaluje přijímání nových členů, přijímá oznámení členů o vystoupení ze Spolku, příp. rozhoduje o vyloučení člena dotčeného pobočného spolku a dotyčného písemně informuje,

g) určuje výši členského příspěvku a způsob jeho zaplacení,

h) rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas Předsedy. Pobočný spolek může zastupovat i jiný člen na základě písemného pověření Výboru pobočného spolku,

i) podává Republikovému výboru návrh na zrušení nebo přeměnu pobočného spolku.

10. Volební a funkční období všech členů orgánů či funkcionářů pobočných spolků je čtyřleté, přičemž všechny funkce lze vykonávat i opakovaně.

Článek VI.

Orgány Spolku a jejich působnost

1. Národní konference:

Nejvyšším orgánem Spolku je Národní konference, která plní funkci členské schůze. Národní konference je nejvyšší orgán Spolku a její funkce plní shromáždění delegátů:

a) Národní konference se schází v řádném termínu jedenkrát za dva roky, v případě potřeby je svolána na základě rozhodnutí Republikového výboru mimořádně,

b) rozhoduje o přijetí a změně Stanov, o přeměně a o zrušení Spolku,

c) schvaluje hlavní strategické cíle a směry Spolku,

d) volí Předsedu a další členy Republikového výboru s výjimkou Ředitele a členy Republikové kontrolní komise,

e) rozhoduje o zrušení Spolku a schvaluje likvidaci Spolku,

f) usnášeníschopnost Národní konference je dána za přítomnosti 2/3 zvolených delegátů. Vedení a průběh Národní konference jsou dány jednacím řádem.

2. Republikový výbor

Republikový výbor je statutárním orgánem Spolku. Členové Republikového výboru jsou:

- Předseda Spolku – pověřený jednat v zastoupení Spolku navenek,

- zástupci zvolení Národní konferencí za podmínek stanovených dle organizačního a jednacího řádu, přičemž co do počtu připadá na každý kraj, v němž je v místně příslušných pobočných spolcích na lokální úrovni registrováno do 500 členů, 1 zástupce Republikového výboru a v krajích nad 500 registrovaných členů 2 zástupci,

- Ředitel spolku.

Člen Republikového výboru není oprávněn hlasovat ve věcech, které Republikovému výboru sám předkládá.

Republikový výbor:

a) řídí činnost Spolku v období mezi Národními konferencemi,

b) navrhuje změny Stanov, hlavní strategické cíle a směry organizace,

c) schvaluje organizační a jednací řad Spolku,

d) schvaluje rozpočet Spolku a hospodaření Spolku,

e) svolává Národní konferenci nejméně 30 dní před konáním konference, s místem a časem zasedání,

f) zajišťuje zápis z Národní konference,

g) zastupuje Spolek ve styku s jinými organizacemi, institucemi a úřady státní správy v České republice a v zahraničí,

h) ustavuje k řešení odborných otázek pracovní skupiny, které jsou jeho poradním orgánem,

i) se schází nejméně čtyřikrát do roka,

j) rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas Předsedy,

k) při rozhodování per-rollam rozhoduje nadpoloviční většina hlasů všech členů Republikového výboru (dále také jen „RV“),

l) rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměnění pobočných spolků na jejich návrh (žádost),

m) navrhuje zrušení a likvidaci spolku,

n) pověřuje úkoly Ředitele,

o) je usnášeníschopný při přítomnosti nadpoloviční většiny členů RV.

3. Předseda spolku:

a) je zástupcem statutárního orgánu,

b) zastupuje Spolek navenek,

c) navrhuje své zástupce z řad kandidátů (členů) do Republikového výboru – dva místopředsedy, se kterými složí Předsednictvo a kteří mohou zároveň za Spolek samostatně jednat, přičemž podrobnosti volby místopředsedů určuje organizační a jednací řád,

d) jmenuje se souhlasem předsednictva RV Ředitele Spolku.

4. Sekretariát Spolku

Sekretariát je výkonným orgánem RV. Jeho pracovní náplň je dána usneseními RV a předsednictva RV a pokyny předsedy RV, či jiného člena RV na základě písemného pověření RV. Práci sekretariátu řídí Ředitel jmenovaný předsedou RV se souhlasem předsednictva RV.

5. Zástupci statutárního orgánu

Zástupci statutárního orgánu Spolku, pověření samostatným jednáním navenek, jsou Předseda RV nebo místopředseda RV a ředitel. Podpis předsedy RV nebo místopředsedy RV jako statutárního zástupce Spolku je nezbytný pro následující činnosti:

a) nabytí, převod a zastavení nemovitých věcí,

b) poskytování darů,

c) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o převzetí dluhu a převzetí ručitelského závazku a o přistoupení k závazku.

Článek VII.

Kontrolní orgány Spolku a pobočných spolků

1. Pokud není v těchto Stanovách uvedeno jinak, všechny pobočné spolky a Spolek musí mít zřízen kontrolní orgán. Kontrolní komise pobočných spolků na lokální úrovni je tříčlenná. Nejvyšším kontrolním orgánem Spolku je Republiková kontrolní komise, která je také tříčlenná. Kontrolní komise pobočných spolků na úrovni kraje je také tříčlenná. V pobočných spolcích může být se zřetelem na počet jejich členů namísto Kontrolní komise pouze Kontrolor. Pokud je dále v textu uvedeno pouze „kontrolní orgán“, má se jím na mysli dle situace Republiková kontrolní komise, Kontrolní komise, nebo Kontrolor.

2. V případě pobočných spolků na úrovni kraje musí být kontrolní orgán ustanoven pouze v případě, že příslušný pobočný spolek na úrovni kraje obdrží dotaci, grant či jinou veřejnou či soukromou podporu.

3. Kontrolní komisi nebo Kontrolora volí Členská schůze pobočného spolku, Kontrolní komisi nebo Kontrolora volí v případě pobočného spolku na úrovni kraje Výbor zástupců členů a Republikovou kontrolní komisi volí Národní konference.

4. Členové kontrolních orgánů nemohou být zároveň členy příslušných statutárních orgánů, mohou se však zúčastňovat jejich jednání s hlasem poradním.

5. Náplní činnosti kontrolního orgánu je dohlížet, zda jsou záležitosti Spolku nebo příslušného pobočného spolku řádně vedené a dále, zda tento subjekt vykonává činnost v souladu se stanovami a právními předpisy. Zjistí-li kontrolní orgán nedostatky, upozorní na to bez zbytečného odkladu příslušný statutární orgán.

6. Příslušný kontrolní orgán kontroluje hospodaření Spolku příp. pobočného spolku. Účastní se zasedání příslušného statutárního orgánu s hlasem poradním. Předkládá zprávy příslušnému statutárnímu orgánu o výsledcích kontrolní činnosti. Během roku zasedá dle potřeby. V případě, že činnost kontrolního orgánu vykonává Kontrolní komise, nebo Republiková kontrolní komise, volí si její členové ze svého středu předsedu, který je navenek zastupuje.

Článek VIII.

Hmotné prostředky Spolku

1. Hmotné prostředky, movitý a nemovitý majetek pro svoji činnost získává Spolek nebo pobočné spolky:

a) z členských příspěvků a darů,

b) z dotací, grantů či jiných veřejných či soukromých podpor ze strany státu, krajů, měst a obcí a dalších poskytovatelů,

c) z výnosů vlastní výrobní, obchodní, autorské a zprostředkovatelské činnosti.

d) z výtěžků vlastních akcí.

2. Nakládání s majetkem Spolku, nebo pobočných spolků se řídí obecně závaznými právními předpisy a Stanovami se zřetelem na zásadu péče řádného hospodáře.

3. Orgány Spolku i pobočných spolků:

a) odpovídají za správu svěřeného majetku a hospodaření s majetkem a finančními prostředky podle schválených rozpočtů se zřetelem na zásadu péče řádného hospodáře,

b) odpovídají za řádnou evidenci majetku, finančních prostředků a jejich účelné využívání,

c) jsou povinny hospodařit s dotacemi a dalšími finančními prostředky podle pravidel, která stanoví poskytovatel finančních prostředků.

4. V případě poskytnutí finanční dotace má dotující právo kontroly hospodaření Spolku a pobočných spolků s touto dotací.

Článek IX.

Opatření při zrušení Spolku a pobočných spolků

1. O zrušení Spolku rozhoduje Národní konference na základě návrhu statutárního orgánu Spolku (Republikového výboru) nebo Předsedy spolku. Zrušením Spolku se ruší i pobočné spolky. Spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky.

2. Statutární orgán nebo Předseda ustaví likvidační komisi, která provede likvidaci závazků a majetku podle platných norem.

3. Zrušení a likvidaci pobočného spolku provádí Republikový výbor na základě návrhu pobočného spolku. Likvidační zůstatek (čistý majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace pobočného spolku) nabývá Spolek.

Článek X.

Závěrečná ustanovení

1. Jednání jednotlivých orgánů Spolku či pobočných spolků těmito Stanovami neupravené se řídí také organizačním a jednacím řádem schvalovaným Republikovým výborem. Ve věcech neupravených ani tímto dokumentem se užijí obecně závazné právní předpisy.

2. Právní forma a právní poměry Spolku a pobočných spolků se řídí českým právem, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění.

Schváleno XIII. Národní konferencí SPMP ČR

v Praze dne 8. 11. 2014