Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stěhujem se, nestěhuje se, kde budeme bydlet?

9. 12. 2010

 

Tak už týden to vypadalo, že z naší nory

 

 

fotografie0686.jpg

      fotografie0688.jpg

 

    

 bydlíme hned vedle vchodu, takže žaluzie ani moc nerozhrnujeme, jinak jsme tam jak v supermarketu

 

 

 

 

 

fotografie0509.jpg

 

fotografie0725.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

fotografie0726.jpg

 

fotografie0727.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

se přestěhujem do zámku k Janě a Jirkovi.

obyvak.jpg

pokoj.jpg

 

  

 

 

 

 

 

 

 

kuchyn.jpg

koupelna.jpg 

 

 

 

 

 

 

 

 

vyhled-na-centrum-perthu.jpg

a hlavně ten naprosto boží výhled na město Perth :)

 

 

 

 

 

 

Jenže jak už to tak bývá, nic není tak jednoduché jak se na první pohled zdá. A tak čekáme kdy se Joe, jejich spolubydlící vystěhuje respektive odjede (rozhodl se totiž že přejede Austrálii z Perthu do Sydney na kole). Původní plán byl, že vyrazí v pondělí, nakonec vyráží až ve středu. A tak tedy stěhovat bychom se měli ve čtvrtek, my s Jančou natěšení, nemůžem se dočkat až to bude, Janča i když je nemocná uklízí a vyklízí nám poličky abychom si měli kam dát věci, já zatím s Jirkou sháním kolo, abych se mohla levně dopravovat na druhý břeh J. Potřebovala jsem sebou někoho kdo pozná víc než že je kolo červené a pěkné či ošklivé :-D a tak za 40 dolarů kupuju second-hand kolo, pak přejíždíme ještě pro helmu, kde po velkém hledání beru jednu dětskou :-D a jedeme směr Jana, kde ještě kupujem zámek na kolo a necháváme přidělat klíče. V tu chvíli přichází Jirkovi zpráva na mobil, od šéfa Balti – kde Jana dělá servírku, že restaurace je ode dneška zavřena a musí si najít novou práci, což by nebyl zas až takový problém, kdyby Jirka nebyl bez práce už 14dní L Ale nějaké zásoby mají a případně pomůžou rodiče, takže prý zatím ještě v pohodě, navíc my se nastěhujem a budem platit všichni ještě míň.

A tak ještě s úsměvem na tváři vcházíme do dveří, kde stojí Jana s ubrečenýma očima a nešťastným výrazem nám sděluje, že náš kontrakt na prodloužení smlouvy bytu byl zamítnut a oni se musí do 14ti dnů vystěhovat L A tak se Jany ptám, jestli by to nemohlo být tím že volali do Balti, aby potvrdili příjem. Jana na mě nechápavě kouká a naprosto netuší o čem mluvím. S Jiříkem se na sebe koukáme vyděšeně zase my, protože nám dochází, že Jana zprávu o zavření Balti zjevně nedostala a tak jako by nestačila rána jedna, musíme jí zasadit ještě ránu druhou L A tak se vydáváme ještě rychle do agentury, aby jsme zjistili co se stalo a jestli  to můžeme nějak změnit. Bohužel se vracíme z nepořízenou. Ačkoliv Jana s Jirkou v tom bytě bydlí 3 měsíce, bydleli tam na černo, protože Joe je nezařadil do smlouvy a tak nám odmítají podat jakékoliv informace. Jenže teď nastává fór, kdy kdokoliv z agentury může přijít nabízet tenhle byt (Joeiho smlouva totiž končí 24.prosince) a bude se hrozně divit, jak to, že tam Jana s Jirkou jsou. A tak já volám Martinovi, pro jistotu pak píšu ještě Calemovi, že se ve čtvrtek nestěhujem a zůstáváme zatím bydlet stále s nima. Dochází my, že stačilo, kdyby Joe odjel včas a my jsme mohli být v tom průseru všichni 4. Takhle si při nejhorším sbalí na pár dní matrace k nám a snad tam najdeme nějaké místo, kam by jsme je uložili.

Po zbytek dne se stěhuju k Janě a Jirkovi a hledáme možnosti nového bydlení. Bohužel Martin nám to moc neulehčuje, protože zjišťuju, že pokud hodláme hledat ubytování ve 4, budeme muset podepsat nájemní smlouvu a to Martin odmítá. Když už se bude muset uvázat k bytu tak jedině pokud bude mít svůj vlastní pokoj. Což nám moc hledání neusnadňuje, protože pak zase na nájem jednoho pokoje nedosáhnu já, je to pro mě moc drahé. Martin dodává, že pokud se nám nepodaří najít byt s 3mi pokoji a našli by jsme jen 2,tak on by si našel něco sám. Což pro mě by znamelo, buď najít nějaký hrozně levný pronájem 2 pokojů a nebo si najít spolubydlícího. A tak až do půlnoci procházíme všechny možné servery a nabídky, ale najít 3 pokojový byt za rozumnou cenu je v celku boj L a tak se obávám, že nakonec možná naše společné bydlení ani nedopadne. V té hrozné bezmocnosti, kdy se člověk v jeden den ocitne bez práce a bydlení, zvládá ještě Janča vtipkovat… se slovy, podívej tady píšou že můžeme mít zvířátko J a po chvilce přemýšlení dodává … psa nebo „kokrouče“ :-DD a to mě pro dnešní noc zabilo :-D

Druhý den ráno, jedeme do agentury a doufám, že nám ukážou nějaké byty a nějak to všechno dopadne.

Jediným světlem v tomhle týdnu se teda zdá být Mustafova oslava narozenin, na kterou se vážně těším J doufejme, že aspoň ta proběhne tak jak má J

A tak se po půlnoci odebírám do pelechu, do pokoje, který měl být náš a užívám si to jediné ráno a noc, kdy mám pokoj sama pro sebe J

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář