Muslimové
MUSLIMOVÉ, neboli stoupenci islámu
Existuje pět hlavních zásad Islámu:
Šaháda - Vyznání víry. "Věřím, že je jen jediný Bůh a Muhammad je jeho Prorok
Salát - Každý muslim je povinován k pěti každodenním kultickým modlidbám.
Zakát - Neboli almužna. Všichni muslimové, kteří si to mohou dovolit, by měli zaplatit část ze svých příjmů na účely stanovené Koránem.
Saum - Ramadán. Postní měsíc, během kterého jsou v denních hodinách zakázány veškeré formy konzumace.
Hadždž - Pouť do Mekky. Během života by měl každý muslim alespoň jednou navštívit Mekku.
Sunnité a šíité tvoří dvě základní větve islámu. Oddělili se od sebe v době, kdy Mohammad umřel a za jeho nástupce uznali jeho přítele Abú Bakra. Šíité však cítili, že ve skutečnosti měl být nástupcem Mohammadův zeť Alí.
Ramadán - devátý měsíc islámského kalendáře. Během tohoto měsíce měl prorok Mohamed obdržet první boží zjevení. Na paměť toho drží muslimové v měsíci ramadánu zvláštní půst. Ten se nazývá saum a jeho smyslem je (pomocí dočasného zřeknutí se některých pozemských potřeb) přiblížit se více k duchovní podstatě islámu. Islámský kalendář je lunárním (o 11 dní kratší než gregoriánský). Islámský měsíc trvá 29 či 30 dní, přibližnou dobu, kdy nastane ramadán lze vypočítat, avšak pro stanovení začátku postního měsíce je nutné spatřit na obloze srpek nového měsíce.
Korán je svatá kniha islámu, která podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Mohamedovi. Podle Mohameda mu byl korán diktován archandělem Gabrielem, který korán obdržel od samotného Alláha. Muslimové považují Korán za autentické sdělení od Alláha. Korán se zrodil během asi dvaceti let Muhammadovy kazatelské činnosti. Korán je napsán v arabštině a je rozdělen na 114 kapitol zvaných súry. Oficiální forma vznikla v letech 651-656 n.l. Nejznámější částí Koránu je první súra, která je také muslimskou modlitbou. Poselství dává jasný návod, jak by měli věřící žít podle Alláha. Arabsky psaného Koránu se nesmí dotýkat rituálně nečistá osoba ani ten, kdo není muslimem (netýká se to překladů do jiných jazyků). Je důležité také zmínit, že islám zakazuje vyhazovat jakékoli dokumenty obsahující slovo Alláh, byť by to byl i pouhý útržek novin – tyto papíry je třeba spálit.
Muslimové se modlí pět povinných modliteb denně v přesně stanovených časech (podle postavení slunce – obecně za úsvitu, v poledne, odpoledne, po západu slunce a večer). Od modlitby jsou osvobozeny ženy v období menstruace a šestinedělí.
Nikáb je závoj zakrývající obličej mimo očí. Žena, která ho nosí, je označována za munaqqabah (množné číslo munaqqabāt), i když dnes se často používá slovo niqábi. Nikáb bývá často zaměňován s burkou – pojmenování závisí hlavně na zeměpisné oblasti.
Mekka rodiště Muhammeda. Každý muslim by měl - pokud mu to okolnosti dovolí - vykonat alespoň jednou za život zbožnou pouť do Mekky. Uprostřed města je velká mešita al-Masjid al-Haram se sedmi minarety. V jejím středu je Kabba, kamenná krychlová struktura, která je v Islámu považována za nejposvátnější, podle Muslimů ji postavil sám Abrahám. V ní je uložen černý kámen, který je údajně meteorického původu. Každoročně během Hadže (měsíc v islámském kalendáři) se musí celá Mekka připravit na tisíce poutníků ze všech zemí světa. Ti se vydají nejen do posvátné mešity, ale i do okolí města, kudy vede trasa posvátné pouti. Každý rok je běhěm tohoto období ušlapáno mnoho věřících.
Mohammad - celým svým jménem Muhammad ibn Abdulláh ibn Abdulmuttalib. Mohammad (570 Mekka – 632 Medína) je v islámském světě považován za posledního a samozřejmě nejvýznamněšího z proroků. Mohammad měl za svůj život několik manželek. První jeho manželkou byla Chadídža. Po její smrti se oženil s Aišou. Poté se oženil ještě s dalšími devíti ženami. Měl však jen jedno dítě právě s první ženou Chadídžou. Svou víru zvěstoval ve městě Mekka. V roce 622 se Mohammad rozhodl emigrovat do Medíny. Převážnou část svého života byl obchodníkem a poté prorokem. V závěru svého života byl válečníkem. Je muslimy považován za zakladatele náboženství islám.
Muhammad se stal brzy v medíně vůdcem a zahájil první vojenské výboje, které připomínaly spíš tradiční loupežné výpravy, ale Muhammad jim dal náboženský smysl a označil je za svatou válku – Džihád
Mešita je sekrální stavba, která slouží Muslimům ke společným modlitbám. Před vchodem do mešity se musí všichni zout. Boty můžete nechat před mešitou, pokud se o své botičky bojíte, můžete si je vzít sebou dovnitř za předpokladu, že boty budete držet v levé ruce a podrážky budou směřovat k sobě. Slušností je, aby si ženy před vstupem daly na hlavu šátek a ramena a dekolt nechte zahalena.
Minaret je součástí mešity. Je to věžová stavba, nejčastěji štíhlého "tužkovitého" tvaru.
Sunna v překladu z arabštiny znamená „pravidla chování“ a tvoří jeden z pramenů islámského práva. Je to soubor výroků a činů Mohameda od té doby, kdy se ve 40 letech stal prorokem.
Levá je považována za nečistou
Ukázat druhému podrážky bot je v arabském světě hrubá urážka
Hlavní slovo v rodině má muž. Ve většině islámských zemích je povoleno mnohoženství, přesněji 4 manželky a neomezený počet souložnic. Podmínkou však je, že muž je musí uživit, neboť ženy v tradičních islámských zemích nechodí do zaměstnání.
