DIESEL

 Středověká evropská literatura

Společensko-historické pozadí

Středověk - období válek,epidemií moru a jiných nemocí,křížových výprav,ale také období formování státních organizací,kolonizace a rozdělování půdy.Základní ideologií doby v Evropě je křesťanství,které ovlivňuje víru,morálku,i názory na umění.

Výhradní postavení ve všech oblastech lidského života měla církev.Církevní učení ovlivňovalo každodenní život(Desatero božích přikázání),v neklidném období Středověku nabízelo jistotu a víru v lepší budoucnost.

Školy a knihovny vznikaly při klášterech,výhradně v kostelech a klášterech se shromažďovaly rukopisně šířené knihy.

Církevní učení podporovalo Středověké rozdělení společnosti(duchovenstvo,páni a poddaní) a víra křesťanského Boha byla často jejích pojítkem.

Také kulturní výtvory lidí(sochy,obrazy,budovy) zobrazovaly náboženskou tématiku,a vyjadřovaly obdiv ke křesťanským hodnotám a přímo či nepřímo tak víru podporovali.

Člověk byl ve Středověku chápán jako součást vyššího řádu,do něhož nemá právo zasahovat.

Měřítkem všeho byl Bůh.

V životě lidí hrála velkou roli Askeze(sebezapření) na rozdíl od ,,uvolněné“ antiky.

Myšlenkovou spojnicí mezi antikou a středověkem je nejprve patristika a posléze scholastika.

Patristika = od slova páter

Ranné období Středověké vzdělanosti

Scholastika = učení svatého Augustina,základem je vyložení ustálených vět rozumem

Románský sloh

Nazvaný podle Roma = Řím,užívaný až od 19. století. První období s charakteristickými znaky Středověku.Od začátku 11. století do 1. poloviny 13. století (časová omezení podle vyspělosti státu).

Vznikal na území dnešní Francie,Itálie a Německa.

Románské umění přetvořilo tradici antického a byzantského umění.

Náměty téměř výhradně náboženské.

Architektura

Charakteristické znaky:

• Převládají církevní stavby(chrámy,kláštery)

• Masivnost,půlkruhový oblouk,pilíře,křížová klenba,valená klenba,apsida

• Rotundy,baziliky

Místopis:

Basilika sv. Jiří na Hradě,rotunda sv. Martina v Praze,rotunda sv. Jiří na Řípu,rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě(vyobrazení prvních Přemyslovců).

Malířství
Plošné malby a strnulost kompozice.

Sochařství

Používání slonoviny,bronzu;strnulost,reliéfy(kresby na stěnách).

Další umění

Zlatnictví,řezbářství,kovolitectví.

Románskému slohu předchází Karolínská renesance(Cáchy=Aachen) na území Německa a Francie v 8. – 9. století.

Gotika

Polovina 12. – konec 15. století v Evropě,v Čechách do poloviny 16. století(Vladislavská gotika).

Název od kmene Gótů.

Místopis

Anglie,Francie,Německo,Itálie

Charakteristické znaky

Vertikální linie,lodní systém architektury,dekorativní kamenná výzdoba,lomený oblouk(symbol sepjatých rukou),kroužená a sklípková klenba,deskové oltáře,kamenné hrady,katedrála.

Místopis

Chrám sv. Víta na Hradě,chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.

Avignon[Aviňon],Notre Dame[Notrdam] v Paříži,Milán.

Malířství a sochařství

Považovány spíše jako řemeslo,studuje se umělecká forma,jsou určeny styly,častá je alegorizace a symbol.I barva má svůj význam(bílá=nevinnost)

Základem krásy je Bůh a zobrazuje se nedosažitelné.

Změny byly i v životním stylu.Dostává se ke slovu dvorská a rytířská kultura.

Znaky středověké literatury

Středověk=feudalismus(od slova feudos=půda=základní majetek)

Trvá od 5. století(zánik říše západořímské 476 n.l.) až do konce 15 století ve světě,ve výrazně feudálních zemích až do konce 18. století(1781)

Tři etapy:

Ranný-vznikly tři kulturně civilizační okruhy: křesťanský,byzantsko-slovanský(jiný způsob křesťanství) a arabský(islámský),rozdíl v používáni jazyka a písma.

Vrcholný středověk-utužení feudalismu,úlohy církve ve společnosti.

Pozdní středověk-brobíhá pouze v zemědělských zemích(Čechy,Uhry,Španělsko,

Portugalsko,část Německa).

Společným znakem středověké literatury jsou církevní náměty především z bible nebo z Antiky.Hrdinou je světec,mučedník,později rytíř(většinou zidealizovaný).Cílem literatury bylo poučovat,citově vyprovokovat a vychovávat.Nezáleželo na původnosti díla.

Jazykové znaky:

Symboly-číselné i obrazové

Jazyk-nejprve staroslověnština,později latina,řečtina (opět záleželo na místopisu)

Témata: náboženská,po křižáckých výpravách exotická,dobrodružná

Rozčlenění na proudy:

Duchovní-lyrika(motlitby,hymny,žalmy) ,epika(legendy,evangelia,apokryfy) ,drama(biblické hry)

Světská-lyrika(milostné písně,sváteční písně) ,epika(cestopisy,bajky,eposy-hrdinské a rytířské,kalendáře,kroniky) ,drama(biblické hry které nabyly světského rázu,frašky)

Literatura byla šířena nejprve ústně-ústní lidová slovesnost

(pohádky,pověsti,přísloví,pořekadla,písně,pranostiky,balady,bajky,báje,)

Šířili ji pěvci –trubadúři,truvéři,minesengři,žakéři) za doprovodu hudebního nástroje přednášeli.

Od 8. století vznikala literatura v národních jazycích a doprovázela ji latina jako jazyk vzdělanců.

Hrdinský epos

Z antiky přechází hlavní epický žánr-hrdinský epos jeho základem je epická píseň nebo také píseň o činech.Byly proměňované podle zemí,např. anglický Beowulf[Bejovulf] pochází z území Dánska(6. století) příznačná pochmurnost a pohádkovost.Epos přijali Angličané.

Z Francie pochází Píseň o Rollandovi z 11. století je idealizovaná postava Karla Velikého a ukazuje statečnost hrdiny,který ani po zradě nepřáteli se nevzdává a nevolá ani pomoc.Epos je vzorem pro další literatury.

Podobný je epos o králi Artušovi,který vznikl na základě keltských vyprávění(svatý grál,rytíři kulatého stolu).

Ve Španělsku vznikla píseň o Cidovi 12. století,skutečná historická osobnost-španělský hrdina,který se postavil proti Arabům(Maurům),jeho předností je starostlivost o rodinu,pokorný postoj vůči králi.Některé části eposu se osamostatnily a vznik nový literární žánr romance.

Velmi krutá a vulgární je píseň o Nibelunzích,vznik na základě starogermánských pověstí.Jejich hlavním rysem je tragédie.

Obdobné byly severské pověsti-ságy(Edda) vyprávějí o králích a rodech(13. století),pojem sága se dochoval do současnosti-Sága rodu Forsytů[Forzajtů],autorem je John Galsworth[Gólzvérdzi]

Ve slovanských literaturách dostává epos název byliny podle slova byl. Např. Slovo o pluku Igorově

Velmi oblíbeným hrdinou byl Alexander Veliký,knihy o něm se jmenují Alexandreidy a nejznámější je francouzská Alexandreida autor Gualter Castellionský[Kvalter Kasteljonský]

Dvorská literatura

S upevněním feudálního řádu se do literatury začaly promítat zájmy šlechty a vzniká dvorská literatura.

Ideálně nový tip rytíře: Odvážný a zdatný bojovník,strážce křesťanských hodnot,pohrdá majetkem,brání slabé,předností je úcta k ženě,zdrženlivost,umírněnost a oddanost pánovi,pokora.

Základní literární žánr

• Rytířský epos=dvorský

• Dvorská lyrika

• Dvorské drama

  
  

Dvorský epos: Velmi oblíbeným hrdinou byl Alexander Veliký,knihy o něm se jmenují Alexandreidy a nejznámější je francouzská Alexandreida autor Gualter Castellionský[Kvalter Kasteljonský]

Opakují se i vypravování o králi Artušovi.Nejslavnějším tvůrcem dvorských artušovských románů je Chretien De Troyes[Kretién d Trua] další díla: Perceval,Lancelot,Tristan a Isolda.

Dvorským eposům se říkalo romány.

Z Francie se témata šířila do Německa a odtud do českých zemích,autor Wolfram von Eschenbach[fon ešnbach](12. století)

Inspirace:

H.J.Ch. von Grinnelshausen[fon Grinlshausen]

Johann Wolfgang Goethe[Géte]

Richard Wagner,Mark Twain[tvein]

Na dvorský epos navazují rytířské romány psané prózou,napínavost děje,zábavnost,fantazie.Vznikaly především v 15. a 16. století.Epos a román slučuje v sobě Román o růži(Guillaume de Lorris[gojim d loris]) do současné podoby ho přepsal Umberto Ecco[Eko]

Dvorská lyrika

Jižní Francie autoři většinou neznámí pěvci,tématem láska,milostné trápení,k cizí ženě platonická láska,oslavné písně na mecenáše.Měly podobu dopisu a básní.Nejrozšířenější byla Kancona.Vrcholem tvorby byly básně Wolfram von Eschenbach[fon ešnbach].