Meduňka lékařská (Melissa officinalis)
Popis: Je vytrvalá bylina. Má hustě listnaté lodyhy. Listy jsou tenké, mají vejčitý tvar a okraje listů jsou vroubkované. Meduňka má dvoupyské květy, které jsou bledě růžové až do světlé modré. Plody jsou tvrdky. Meduňka má příjemnou citrónovou vůni. Kvete v červnu a červenci
Výskyt: Tahle bylinka pochází z východního Středomoří. Je odedávna pěstována na našich zahrádkách. Málo kdy zplaňuje.
Užívaná část: Listy, nať Sběr a úprava: Sbírá se v červnu, červenci před tím než začne kvést. Měla by se sbírat v odpoledních hodinách za suchého, chladnějšího počasí. Meduňka se suší ve stínu a pokud možno rychle ( při dlouhodobém sušení prý hnědne, no mě se to ještě nestalo). Za léto můžete udělat několik sběrů (pokud rostlinu stříháte, tak vám samozřejmě doroste a mak můžete znova nasušit na čajíčky).
Užití: Maduňka je hlavně na čaj ( 1 hrst, nebo čajová lžička na 1 šálek, 2-3 šálky denně), uklidňuje, je dobrá na nespavost, k zmírnění žaludečních potíží. Při revmatu a zánětu nervů se dává meduňka do koupele a dělají se z ní obklady.
Poznámka: Ve 13. století se v Anglii pila meduňka jako ranní čaj. Ráno vás probudí a příjemně naladí do nového dne.