V sobotu ráno jsme dorazili na místo, Eliška tam už byla i s karavanem, tak jsme se ubytovali a panička mě vzala na procházku. První se běžel open, který jsme sice doběhli, ale s 5 chybama ( pozor, ještě pořád jsme neměli BO, ale jen D J). Tím jsme si zasloužili krásné 33. místo z 58 startujících. No co, aspoň jsme se nediskly, jak se to povedlo E.T.
V jumpingu jsme s E.T. skončili na úplně stejném místě – DIS – jako dalších 25 psů. No prostě se nám jednoznačně dařilo J.
Jako poslední se ten den běžely zkoušky – poprvé jsme startovali v LA2. A výsledek? Překvapivě DIS. Ale za to jsem já opravdu nemoh. Panička – a to se jí stalo poprvé – si to prostě spletla a navedla mě jinam. Nejspíš v tom měl prsty paničky bratříček, který ji den předem rozrazil obočí…takže se jí celý vínekd motala hlava ( no aspoň z toho pak vytáhla pondělí-úterý prázdniny J).
Večer hrála panička s Eliškou karty ( na jednu Eliščinu úžasnou hlášku panička jen tak nezapomene…) a já si né a né vzít příklad z E.T., která si v klidu ležela na pelíšku a spala…pořád jsem pochodoval po přívěsu sem a tam, případně upřeně hleděl na paničku a slintal ji do klína ( i když nic nejedla ), případně jsem se pokoušel zapojit do zábavy, i když jsem vážně nechápal, čemu se panička s Eliškou furt smějou…
Když se setmělo, přestalo být vidět na karty ( Eliščina úžasná baterka, dosvítivše ani ne 20 cm, nám vážně nepomohla…) tak jsem si konečně vydupal procházku a potom jsme se i s kartama nachvilku přesunuli do místní kantýny. Paničku jen překvapilo, že na to, kolik je tu lidí, se tu večer vůbec nic neděje ( holt trekaři jsou trekaři J).
Druhý den se nám vedlo o poznání lépe ( na rozdíl od dvou disků ze soboty, tak v neděli jsme dokonce 2 ze 3 běhů doběhli…J). Začínalo se opět s agility-z 33. místa jsme se posunuli na 27., se stejným počtem trestných bodů J - akorát se jedna chyba proměnila v odmítnutí…tady se E.T. naposledy diskla-abychom měli na konci stejnou statistiku-3 z 6 běhů doběhlých J.
Jumping byl velkým překvapením…nejenom že jsme oba doběhli…J. Těsně před během se mi navzdory paniččiným snahám podařilo čmuchnout si k háravce. A dle paniččinýho názoru jsem se celý jumping táhnul…takže když viděla výsledky a postupovou rychlost 4 m/s, bylo jí jasné že budeme mít ještě min. 10 TB za čas…to byla hodně překvapená, když se z toho mýho táhnutí vyhlubala postupovka 4,48 m/s…
Naposledy se opět běžely zkoušky…to byl rychlej konec…hop-kladina-a tam panička očekávala že počkám na zóně…to se prudce zmýlila-takže hop-blbě-konec J. To jsem celkově ´kapku´ blbnul…houpačka se začala sklápět až potom, co jsem na druhym konci seskočil…ale zato E.T. doběhla, takže se nám srovnala čísla – 3. z 6 běhů ( doběhlé i disklé J).
Celkově se nám tady, jakožto na prvních dvoudenních závodech líbilo, takže na dvoudenní závody musíme jezdit častějc…