Hair
Jeden neobyčejný příběh o neobyčejných lidech žijících v neobyčejné době. Muzikál a později i film, který oslovil miliony lidí, který ukázal zbytku světu válku z trochu jiné strany. Ze stany mírového hnutí hippies, kteří uznávali mír, svobodu a lásku…
Historie muzikálu
V šedesátých letech Amerika, tedy ony „skvělé“ Spojené státy vedly válku proti Vietnamu. To vyvolalo velikou vlnu odporu, hlavně mezi mladými lidmi, a začalo se formovat hnutí květinových dětí. V období, kdy tato éra vrcholila, se z davu vynořili dva lidé odhodlaní ukázat veřejnosti, že hippies nejsou povaleči, flákači a feťáci, jak bývali často vnímáni. James Rado a Gerome Ragni byli herci a žili v komunitě hippies v newyorské čtvrti East Village. V roce 1967 se rozhodli napsat příběh, který by vystihoval kámen úrazu této doby. Psali na vše co bylo po ruce, na ubrousky, kusy novin, jízdenky… A tak vznikl základ muzikálu. Byly to spíše jednotlivé scénky, kusy textů písní, výroky a repliky, než text s dějovou linií. Nikdy nepředpokládali, že se z jejich díla stane tak kultovní příběh pro několik generací, navíc v tak krátkém čase. A tak slovo dalo slovo, vznikla hudba pod velením hudebníka Galta Mac Dermota a dne 7.10.1967 se, za pomoci producenta Josepha Pappa, konala premiéra v newyorském divadle Shakespeare Festival Public Theatre. Rado a Ragni vdechli muzikálu jinačí formu, než měly doposud ostatní muzikály. Kladli důraz na improvizaci, osobitost jednotlivých herců, prožívání příběhu, mluvilo se slangovou americkou angličtinou, otvírala se problematika drog a herci se dokonce na pódiu svlékali. To vše přispělo k jedinečnosti tohoto rockového muzikálu, spíše ve formě happeningu, a k jeho úspěchu. Představení se odehrálo 97-krát, a po mírné úpravě se hrál provizorně na diskotéce v Cheetah, jenomže se dostavily finanční problémy a producent Joseph Papp ukončil své působení. Místo něho nastoupil nový producent Michael Butler a režisér O´Horgan. Tito pánové nemeškali, dali se do práce s menší úpravou a po třech měsících měl muzikál premiéru 29.4.1968 na prknech divadla Biltmore Theatre na Brodwayi. Tam měl neuvěřitelných 1750 repríz!!! V roce 1972 se konaly další mírné úpravy a muzikál se mohl vrhnou vstříc světu. Byl přeložen do 18-ti jazyků a uveden v 30-ti zemích světa, kde klidil neméně velikou slávu.
Film Hair
"Dokud nebudou všichni kluci na Madison Avenue ostříhaní nakrátko, nemůže být tento film nostalgický"
Toto je motto muzikálu Hair ve filmovém zpracování Miloše Formana. Roku 1967 shlédl Miloš Forman v New Yorku představení muzikálu Hair. Sice nerozuměl slangové řeči, ale zapůsobila na něj jedinečná atmosféra a energie tohoto muzikálu. Příběh ho očaroval natolik, že se pevně rozhodnul toto dílo zfilmovat. Háček byl ale v autorských právech, později se přidaly neshody s autory divadelního muzikálu. Nelíbily se jim změny, které Miloš Forman provedl, ale nakonec se dohodli a nechali mu volnou ruku. A tak se v roce 1979 konala premiéra filmu Hair. Bohužel byl i přes vynikající herecké výkony, písně, hudbu, choreografii a jedinečný příběh a myšlenku celého filmu, byl prý poněkud nedoceněný. Chápu, že ne každému film sedne, a ne každý si v něm najde tu svou pravdu. Já, a miliony dalších lidí jsme ji tam našli… Škoda jenom, že se na plátna kin v ČR dostal film s desetiletým zpožděním )o:
Scénář: Michael Keller (podle muzikálu Jamese Radoa, Geromea Ragniho a Galta Mac Dermonta)
Režie: Miloš Forman
Hudba: Galt Mac Dermot, James Rado, Gerome Ragni
Kamera: Miroslav Ondříček
Hrají: Claudie: John Savage, Berger: Treat Williams, Sheila: Beverly D´Angel, Hud: Dorsey Wright, Jeannie: Annie Golden, Woof: Don Dacus, Fenton: Richard Brigit
Jeden neobyčejný příběh o neobyčejných lidech žijících v neobyčejné době. Muzikál a později i film, který oslovil miliony lidí, který ukázal zbytku světu válku z trochu jiné strany. Ze stany mírového hnutí hippies, kteří uznávali mír, svobodu a lásku…
Historie muzikálu
V šedesátých letech Amerika, tedy ony „skvělé“ Spojené státy vedly válku proti Vietnamu. To vyvolalo velikou vlnu odporu, hlavně mezi mladými lidmi, a začalo se formovat hnutí květinových dětí. V období, kdy tato éra vrcholila, se z davu vynořili dva lidé odhodlaní ukázat veřejnosti, že hippies nejsou povaleči, flákači a feťáci, jak bývali často vnímáni. James Rado a Gerome Ragni byli herci a žili v komunitě hippies v newyorské čtvrti East Village. V roce 1967 se rozhodli napsat příběh, který by vystihoval kámen úrazu této doby. Psali na vše co bylo po ruce, na ubrousky, kusy novin, jízdenky… A tak vznikl základ muzikálu. Byly to spíše jednotlivé scénky, kusy textů písní, výroky a repliky, než text s dějovou linií. Nikdy nepředpokládali, že se z jejich díla stane tak kultovní příběh pro několik generací, navíc v tak krátkém čase. A tak slovo dalo slovo, vznikla hudba pod velením hudebníka Galta Mac Dermota a dne 7.10.1967 se, za pomoci producenta Josepha Pappa, konala premiéra v newyorském divadle Shakespeare Festival Public Theatre. Rado a Ragni vdechli muzikálu jinačí formu, než měly doposud ostatní muzikály. Kladli důraz na improvizaci, osobitost jednotlivých herců, prožívání příběhu, mluvilo se slangovou americkou angličtinou, otvírala se problematika drog a herci se dokonce na pódiu svlékali. To vše přispělo k jedinečnosti tohoto rockového muzikálu, spíše ve formě happeningu, a k jeho úspěchu. Představení se odehrálo 97-krát, a po mírné úpravě se hrál provizorně na diskotéce v Cheetah, jenomže se dostavily finanční problémy a producent Joseph Papp ukončil své působení. Místo něho nastoupil nový producent Michael Butler a režisér O´Horgan. Tito pánové nemeškali, dali se do práce s menší úpravou a po třech měsících měl muzikál premiéru 29.4.1968 na prknech divadla Biltmore Theatre na Brodwayi. Tam měl neuvěřitelných 1750 repríz!!! V roce 1972 se konaly další mírné úpravy a muzikál se mohl vrhnou vstříc světu. Byl přeložen do 18-ti jazyků a uveden v 30-ti zemích světa, kde klidil neméně velikou slávu.
Film Hair
"Dokud nebudou všichni kluci na Madison Avenue ostříhaní nakrátko, nemůže být tento film nostalgický"
Scénář: Michael Keller (podle muzikálu Jamese Radoa, Geromea Ragniho a Galta Mac Dermonta)
Režie: Miloš Forman
Hudba: Galt Mac Dermot, James Rado, Gerome Ragni
Kamera: Miroslav Ondříček
Hrají: Claudie: John Savage, Berger: Treat Williams, Sheila: Beverly D´Angel, Hud: Dorsey Wright, Jeannie: Annie Golden, Woof: Don Dacus, Fenton: Richard Brigit