Plavání včera, dnes a zítra
Po začátečních zmatcích - včera, dnes a zítra, které jsem vyrobila tím, že jsem se koukla do kalendáře jak jsem byla zvyknutá a on je letos trošku jinak uspořádaný - jsme se nakonec shodli, že to plavání je v sobotu 2.2.2008 a tentokrát jsme se sešli v počtu čtyř, tedy Pája a tři "vodní víly". To k nám přibyla jedna Verčina kamarádka.
Ovšem kdo se chcete pobavit a zasmát tak se k nám přidejte. Hned u pokladny vznikl menší zmatek, tím, že u mne jedna padesátikoruna + tři dvacetikoruny - jedna desetikoruna : dvěma = 60,- (opravdu skvělé kupecké počty), a začalo to v našich řadách šumět , že nám to zase podražili a rovnou teda o 15,- Kč. No to je prostě neskutečné, všechno se zdražuje. Světlo do toho vnesl hrdinně Pája, když si šel koupit vstupenku a nutil pokladní 60,-. Kč a ona mu pořád deset vracela, pak pochopil, že tedy to vstupné je 50,- a zdražili to pouze o 5 korun.
Pak už to bylo rutinně bez sebemenších zádrhelů. Vypadalo to tak, že Verča s kamarádkou plavaly sem a tam bez oddechu, Pája ten byl věčně třičtvrtě bazénu pod vodou a taky si to brázdil z jedné strany na druhou, ovšem já jsem si plynule a vytrvale přeplavala jeden bazén tam, pak jsem si odpočinula a počkala až se ti šílenci zase objeví u mne a plavala jsem zpět. Sem tam jsem se vydala do půl bazénu sama, pozdravila jsem se s ostatními a plavala zase zpátky. Pavel spočítal kolik mě stojí minuta prostoje ve vodě, ale mě to vůbec neštve, přeci si neuženu infarkt neeeeeeeeeee, nehledě k tomu, že tolik jsem toho v životě nenaplavala jako s těmito vodními a podvodními živly.
Po hodině plavání jsme se usnesli, že pokračování si dáme ještě u čajíčku - tentokrát bylinkového vlastnoručně mnou nasbíraných bylinek a tradičně kaktusového. No a Pája se pak vydal na zpáteční cestu do svého "soukromého bunkru pěšourem", zvládnul to celkem rychle a dál už to znáte. Podal podrobné hlášení.
S pozdravem "Sportu zdar a plavání zvláště " se s Vámi loučím do dalšího srazíku. Bez fotek.
Anička