navody a cheaty na ps2 hry plus mnoho dalsieho...

Nebýt filmu Rychle a zběsile, kdoví, jak by arkádové závody vypadaly. A teď máte šanci zjistit, jak se hraje titul, který se inspiroval právě tímto kinohitem, respektive jeho třetím dílem.
Většina z nás bude mít takový plat, že si bude moci stěží dovolit nějakou slušnou ojetinu. Nad vyšperkovanými kárami můžeme tak maximálně slintat u výlohy nějakého luxusního autosalonu (a ještě nás za to vyženou, protože jim ušpiníme sklo). Ještě, že je tu svět elektronické zábavy, kde si můžeme vyzkoušet věci a činnosti, které jsou nám v reálném životě nedostupné. Klidně i řízení auta za slušných pár milionů. Zatím se nejvíce prosadila série Need for Speed (mluvíme o projektech, kde si můžete auta „vytunit“) a dosud neměla žádnou velkou konkurenci, jenže … Jenže nic, protože The Fast and the Furious nepředstavuje pro zmíněnou řadu her větší hrozbu. Ale nejde o špatné závody, to vůbec ne.

Po spuštění hry vám asi bude jasné, že inspirací tu byl film Rychle a zběsile: Tokijská jízda. Je to lehce odhadnutelné z toho, že menu, loadingové ikony a podobné serepetičky jsou stylizovány do asijského stylu. Příběh ovšem na ten filmový příliš nenavazuje. Respektive, žádný hlubší příběh tu není. Občas vám někdo něco vypráví, ale žádné dějové animace vás nečekají. Vaším hlavním úkolem je jednoduše porazit všechny členy jednotlivých gangů, které se po městě prohánějí. Ocenit se musí to, že každý z jezdců má alespoň vlastní biografii, která je prezentována skrze několik řádek textu.

 

Samotná fyzika je zvláštní a s realitou má málo společného.

Vaším závodištěm bude exotické Tokio. Na to, že jde o tak velké a přeplněné město je docela překvapivé, že vás jeho digitální podoba přesvědčuje o tom, že na silnici vyráží tak dvě civilní auta na kilometr. Ale je to lepší, než kdybyste neustále bourali do řidičů, kteří jedou dvacítkou. Město vypadá docela opuštěně, ale určitou satisfakcí je, že prostředí je plné pestrobarevných reklam a billboardů. Nicméně tyto světelné vychytávky jsou tak rušivé, že díky tomu občas nabouráte, protože zapomenete sledovat svého plechového miláčka.

Tokio je plné jezdců, kteří touží změřit si schopnosti právě s vámi. Tyto náhodné jízdy ale absolvovat nemusíte, ovšem jsou za ně slušné finanční odměny. Na vás je, abyste cestovali na místa zvaná „Hot Spots“, kde najdete různé závodní gangy, jejichž členy včetně bossů musíte porazit. Dohromady na vás čeká osmdesát protivníků, které musíte přesvědčit o tom, že jim nezbude nic jiného, než sledovat vaše zadní sklo. Někdy ale netušíte, který Hot Spot je vhodný pro další závody, takže můžete začít válčit s rivaly, kteří mají auta, s nimiž se vaše „plechovka“ nemůže srovnávat. V takovém případě máte dvě možnosti, buďto zkusit štěstí jinde nebo upgradovat svou mašinu.

 

Vizuálně není The Fast and the Furious nijak úchvatný.

Licencovaných součástek, které vylepší výkon nebo vzhled, je velmi slušné množství. Protože hra nabízí několik druhů závodů, musíte zpočátku přemýšlet nad tím, do čeho investovat. Později ale budete mít dost peněz a zkušeností, abyste si vytunili káru, která bude vhodná pro všechny dráhy. Části pro upgrade jsou k dispozici v několika levelech, kdy vyšší logicky reprezentuje lepší výkon/ovladatelnost/brzdy atd. I upgrady, které vyšperkují vzhled někdy ovlivní jízdní vlastnosti. Ale je vám asi jasné, že stejně budete vybírat spíše podle toho, jestli se vám líbí modré nebo zelené podsvícení apod.

Se vzhledem i výkonem „káry“ si můžete vyhrát dosytosti a možností je překvapivě velké množství. K dispozici jsou licencovaná auta od několika renomovaných výrobců (Toyota, Honda, Ford, Mistsubishi, Mazda, Nissan atd.). Je přece jen lepší mít k dispozici existující auta, než sebehezčí, výmysly herních designerů. Až si vyberete a upravíte auto vašich snů, můžete vyrazit závodit. Nemusíte se plahočit celým městem, stejně jako například v Need for Speed: Carbon stačí skočit na mapu a vybrat si místo, kam byste rádi vyrazili. Jsou tu zvýrazněny Hot Spoty, dealeři aut, garáže, kde si volíte mezi kárami, které vlastníte, a obchody, kde můžete nakupovat součástky. Než se někam dostanete, čeká vás několik zdlouhavých loadingových obrazovek, ale časem si zvyknete.

Dělení závodů není nijak objevné. Jsou tu závody klasické, ty, v nichž musíte nasbírat co nejvíce bodů za smyky, další, kde na vás čekají zatáčky skoro všude, takže se musíte naučit „driftovat“, abyste zajeli nelepší čas, nebo rychlostní jízdy, ve kterých musí váš tachometr ukázat vyšší číslo než soupeřův. Všechny typy jsou docela zábavné a nejsou nijak frustrující, i když na chuť driftu budete muset nejprve přijít, jelikož je třeba se snažit trošku více, abyste se dostali do smyku a udrželi se v něm. Můžete si ale prohlédnout tutoriálová videa a projet si zkušební mise, které by vás to měly naučit.