Ska-p
Ska-p
Ska je forma jamajské hudby, která začínala brzy jako třicátá léta. Kombinovat prvky tradičního mento a karibskou píseň s americkým džezem a rytmem blues , to byl předchůdce v Jamajce k rocksteady a pozdnějším reggae. To je převládající forma hudby Rudeboys, a je také oblíbený u Mods, a Skinheads, s umělci takový jako Symarip, Laurel Aitkenová, Desmond Dekker a míření průkopníků písně u těchto skupin tak brzy jako šedesátá léta.
Hudební historici typicky rozdělili historii ska do tří vln. Tam byla obnova poznámky v Anglii v pozdních sedmdesátých letech a časných osmdesátých letech a další vlně popularity v 90-tých letech, většinou umístěný ve Spojených státech.
Koncem padesátých let byly velké bigbandové americké orchestry nahrazeny menšími soubory s více bebop/ R&B zvukem. A v té době právě i na Jamajce většina souborů značně mění svůj tvar.Většina muzikantů je ovlivněna poslechem amerických rozhlasových "šlágrů" a tento fakt se zákonitě promítá v jejich následné tvorbě. Přesto jamajčané přicházejí s něčím naprosto novým!
Zvyšující důraz je kladen na offbeatový rytmus menta, který přichází krátce a oddělovaně. Tento zřetelně synkopovaný rytmus drží kytara a klávesy a nový hudební styl je na světě. Jmenuje se ska!
Prvním kdo vůbec využil tohoto rytmu byl Ernest Ranglin společně s Clue J & The Blue Buster
Když se jednou J Clue pokoušel z kytary něco dostat, řekl : "Make the guitars go ska!ska!ska!" to je jedna z historek kolem vzniku názvu.
Ska rytmus byl odvozený ze "Schuflle" a "Boogie", které bylo v místních "dance halls" tolik oblíbené. Kombinaci populárních stylů jako je "mento" , "burron rhytm" a stylů nových , byly položeny základy první populární jamajské hudby.
Do jisté míry se zde promítaly i vlivy z okolních karibských ostrovů, které sebou přiváželi emigranti z Kuby , Trinidadu, Barbadosu atd. Ska boom se dostavil shodně se získáním nezávislosti a odjezdem Angličanů v roce 1962. Ska se na Jamajce stává nesmírně populární a hudební producenti se jej pokoušejí šířit do zbytku světa. Tyto kroky mají plnou podporu vlády a v roce 1964 bylo ska prezentováno jako "National music of Jamaica" na "World fairs v New Yorku "
Do Anglie se Ska dostalo společně s vlnou imigrantů a na samém počátku bylo nazýváno jako Blue beat. Prvním mezinárodním hitem byla píseň "My boy lollipop" (Millie Small) nahraná v roce 1964 a vydaná na Island Records.
V roce 1979 si Ska v Británii doslova užívá svůj velký comeback a s ním i obrovskou popularitu. Tato epocha je často nazývaná jako druhá vlna ska.
Mezi nejznámější kapely tohoto období patří The Specials, The Selecter a nepochybně i Madness.
Ska-p je dosti levicově orientovaná španělská skupina. Není také divu, pochází totiž z Vallecasu (město sousedící s Madridem), který proslul svým odporem vůči Francově diktatuře, což členové rádi zdůrazňují.
Původní členové z r.1994 byli: kytarista Tony Escobar, zpěvák a kytarista PulPul, baskytarista Julio, bubeník Paco a klávesista Cogote.Dnešní skupinu tvoří: stále kytarista a zpěvák PulPul,stále basista Julio,nově však přibyl zpěvák Pipi,kytarista Joxemi a původního bubeníka vystřídal Luis,původní zůstal i klávesák Cogote.
Skupina ,,proletariát" zbožňuje. Jak by také ne, když jejich, velice dynamické a chytlavé texty, mají často politický podtext hájící jeho názory. Kdo by však čekal, že takováto skupina (dělnického ražení) bude hrát podprůměrné Ska s pár akordy a chabým zpěvem, ten by se šeredně zmýlil. Skvělá nálada z jejich koncertů čiší i z alb této skupiny. Obzvláště z těch posledních.
První album s názvem Ska-p vyšlo v roce 1995 a sklidilo nevídaný úspěch. Druhé album vyšlo s menším nadšením posluchačů v roce 1996 s názvem El Vals del Obrero. V roce 2000 vyšlo album Planeta Escoria. A o dva roky později vyšli rovnou dvě alba Que corra la Voz a druhé s velkým úspěchem album Incontrolable.Na závěr album s největším úspěchem z roku 1998 s názvem Eurosis.
A smutná zpráva na konec Ska-p totiž od roku 2004 nehrají...
Komentáře
Přehled komentářů
posli mi taky please,jinak celkem hezky.pavla003@seznam.cz.nenapsala sem estr,su chytra
mp3s
(Paja, 3. 11. 2006 14:28)