MR BO a AUO obedience Zbraslav 15.9.13
Na konci srpna se mě zmocnila vidina možné další účasti na vrcholové (pro mě) akci - tentokrát MR obedience BO a AUO.
Po přečtení zkušebního řádu jsem si řekla, že naší účasti s Májou brání pouze maličkosti typu - nikdy jsme necvičili odložení vsedě za pochodu, nedrží aport, nikdy neviděla čtverec atp., takže jsem neváhala a přihlásila jsem nás.
Za dva týdny, které do závodu zbývaly, jsem cca 3x lehce pocvičila na s Májinými výkony jsem byla zcela spokojená. OB-Z není příliš náročné, i když pes něco předvést musí.
Těsně před sobotním odjezdem na Zbraslav (bylo třeba utužit přátelství s několika známými a zkouknout sobotní klubovou výstavu) jsem zjistila, že Mája sice lehce drží aportovací činku, ale pouze tu jedinou, se kterou jsme cvičily.
Měla jsem jediný den na vysvětlení, že by mohla podržet cokoliv jí do tlamičky podám, ale nevypadalo to vůbec nadějně. Zato sobotní krátký motivační trénink mě ujistil, že Mája "drží" a vše co umí, ovládá a tudíž i v neděli bez problémů předvede.
Ale ouha, nepočítala jsem s velmi rušivým faktorem, tedy se sebou. I když jsem zkušební řád nastudovala téměř dokonale a nechala jsem si vysvětlit, jakou funkci má na place přítomný steward, co a jak mi bude velet a jak na to mám reagovat, při samotném průběhu závodu mě stewardka rozhodila natolik, že jsem se chovala zcela jinak než na běžném tréninku, tedy strojeně, jiná intonace hlasu, prostě vše jinak než normálně.
Takže výsledky jsme měly nevalné. Cviky, kterých jsem se obávala nejvíc, tedy chůze u nohy a držení aportu, byly spolu s přivoláním jediné, se kterými jsem mohla být spokojená. Od nohy se neodlepila , aport držela téměř dokonale a přivolání zvládla na jedničku.
Ovšem všechno ostatní byla katastrofa, odvíjející se od toho, že Mája nereagovala ani na jedno "lehni" napoprvé, "sedni" jí taky nic moc neřeklo, při odložení se posunula a ještě si kontrolovala, co jí to tam kouše a odložení za pochodu nějak neudělala vůbec (ploužila se za mnou).
Ke konci jsem už byla docela v nervech a jenom doufám, že mnou prohozené "mám ji zabít hned nebo až na pokoji?" nebral nikdo vážně. Máje bych nikdy neublížila, ale na někoho jsem náš výbuch v tu chvíli prostě hodit "musela".
No, nakonec jsme splnily vše, co jsem si předevzala, tedy povolené dvě nuly (oboje odložení za pochodu), zkoušku jsme o chloupek splnily a nebyly jsme poslední (taky o chloupek, byly jsme předposlední).
Takže hurá hurá, máme další zkoušku OB-Z, i když tedy ten výkon....
Nicméně tak jak pořád říkám, že mě poslušnost nebaví (takže i málo trénujeme), po rozebrání chyb a dojití k závěru, že ta největší chyba byla moje, mě to nakoplo a již vyhlížím nějakou další příležitost k závodění.
I proto jsem nás přihlásila na náš domácí závod v Křenovicích, sice jenom do kategorie ZZO, ale potřebuji se ujistit, že když mi do toho kecá pouze rozhodčí, budu se já i Mája chovat uvolněně a podáme alespoň trošku koukatelný výkon.