Taruška - první a jedinečná . Po třičtvrtě roce čekání na štěňátko s právem prvního výběru mi byla přidělena slovy“ ta jde tam, ta tam a ta je Vaše“ a bylo. Měla se stát doprovodným malým psem, který nebude mít problémy s blbostí lidí, kteří nesnáší psy. Přesto je párkrát nezaviněně měla.
Taruška – border teriér TARA Fleret Moravia, nar. 24.4.1997, je opravdu nenahraditelná.
Výstavy nic moc – spíš nic než moc – 1x V, jinak VD , zato povaha super až vyčuraná. Zkoušky lovecké ZV a ZN v první ceně, ZOP, ZPU1 na výborně. Na cvičáku mezi ovčáky vynikla poslušností, stopami i obranou na peška. Agility 1 s Jitkou Novotnou splnila na třech závodech po dvou letních táborech (ve dvou letech samozřejmě).
Na tom prvním se mi ji podařilo za týden zkazit pod vedením instruktorky natolik, že nechtěla na parkur (nejenom mně, ale rozpadlo se tehdy celé družstvo), ale Jitka vše napravila a vyslovila mi zákaz cokoliv Tarušku učit. Poté Taruška splnila MA2 s Ivou Kašpárkovou, a posléze i se mnou. Svoji závodní kariéru ukončila ze zdravotních důvodů po MR ČR 2006. Největším úspěchem je titul Mistr ČR teriérů kategorie M pro rok 2005– s I.K. Běhá s chutí a tváří se u toho velice radostně, i když časy jsou průměrné.
Taruška miluje pohodlí. Největší její životní radostí je poloha vleže na zádech na klíně paničky s drbáním na bříšku, čehož se i při nepatrném přerušení dožaduje natahováním packy.
Poslušnost má velice vyčuranou, z lesa se vrací do minuty protože ví, že dostane piškot a poté, co se navrátí její kamarádky, čeká ještě jednou.
Taruška zemřela 8.10.2012 na chronické selhání ledvin. Bylo jí pouhých 15,5 roku.
Niki – náhodná koupě po absolvování první výstavy s Taruškou. Bylo to poslední štěně několikrát přebrané a odvržené zájemci kvůli odtažité povaze. Dobře jim tak, později hluboce litovali. Je to neteř Tarušky (její otec je bratr Tarušky) .
Niki – border teriér NIPPY Fiery Lucifer, nar. 20.12.1997,
Super výstavák, který nebýt výstavního vodítka, tak při předvádění usne a upadne. Interchampion, 6x šampion, 4x Klubový vítěz (2x ČR a 2x SR), prostě hvězda. Zkoušky ZV ve třetí ceně , ale ZN na plný počet. Je úplně jiná než Taruška, spíše decentní elegantní dáma, která sice čeká, že něco dostane, ale nehodlá se kvůli tomu řadit do fronty a rvát se o žvanec.
Odtažitost se změnila na milou mazlící klínovou povahu, velice dobře se s ní kamkoliv cestuje, nezavazí, je nenápadná, prostě pohodička. Ovšem na nějaký výcvik poslušnosti to není. Přesto po několika táborech agility, kdy jsme si samocvičili mimo skupiny, jsme úspěšně zvládli SA2 (.Rychlost nic moc, slalom je šíleně pomalý, ale přesto je Niki poctivka, která jde přesně tam, kam se ukáže. Což je i dnes občas výhoda. Také ona dnes už téměř nezávodí, jenom občas si protáhneme tělíčko. Také Niki bohužel již nežije. Selhaly jí ledviny pouze pár měsíců po Tarušce, šlo to ovšem daleko rychleji.
Lonča – dcera Niki z prvního vrhu po anglickém otci – no nenechte si takovou vzácnou krev.
Lonča – border teriér LONNY Bonte, nar. 5.3.2000, je zase úplně jiná, než ty dvě. Chce být mojí nejmilejší, podle toho se i chová, odhání ode mě ostatní, ale projevuje se jako nejteriérovatější teriér. Všechno nové ji baví jen do doby, než prokoukne, že je to vlastně pořád stejné - výstavy, cvičák i agility. Přesto výstavně super super – Interchampionka, 7x šampionka, 3x Klubová vítězka, BIG na MVP Brno v jedenácti měsících a o půl roku později BIS – celková vítězka klubové výstavy teriérů. Tyto úspěchy už těžko zopakujeme. Zkoušky ZV v 1.ceně, ZN., SA2.
Chovně bohužel nebyla a nebude využita, RTG DKK odhalil vysoký stupeň postižení a po zdravotních problémech byla vykastrována.
Agility ze začátku super, ale na třetích závodech začala reagovat na moji nervozitu (čí je to asi vina?) a odmítala se na start jen podívat. Teď se již několik let snažíme tento blok odstranit, ale zpočátku to byl dost hrozný pohled (jako bychom ji mlátili tyčkami), teď už někdy má náladu, jindy ne. Přesto mě naučila radovat se z maličkostí a povzbuzovat ji stylem „hele tunel, a ještě jeden, a podívej áčko“ a brát ji takovou jaká je. Vždyť si za to můžu sama. Přesto máme největší úspěch – druhé místo na MR teriérů kat.S 2005.
Lonny si již užívá důchodu, hůře vidí, slyší a chodí, ale ještě stále jí chutná. od ledna 2014 je na ledvinové dietě a doufám, že ještě nějaký čas tu se mnou pobude.
Všechny tři mají společnou nadměrnou chuť k jakémukoliv jídlu, doma, venku, u cizích, vše co je i není poživatelné má tu smůlu, že pokud to není dostatečně zabezpečené, nemá to šanci přežít. Namátkou – Lonča požila cenu – bábovku za první místo a to v mžiku, Niki zase v noci před výstavou, na kterou jsme se poctivě chystali měsíc dopředu, požila půl kila granulí, takže vypadala jako chodící koule. Po dlouhé noci nakonec zafungoval naředěný peroxid vodíku, o to horší bylo, že ze pěti fen byla vyhodnocena sice jediná výborná, jenomže maďarskému rozhodčímu nestála za víc než výbornou bez pořadí. Ani tu V1 jí nazadal.
Všechny tři si užívají zaslouženého odpočinku doma v posteli, mile rády provozují gaučing a nedejbože přijít o něco dřív z práce. To z peřin koukají snad jenom uši, a když už dámy kvůli nezvané návštěvě rozlepí oči, jejich výraz napovídá, co si o mně myslí.