Dobrý skutek?
Již dlouho mám jedno tajné přání, a to zachránit někde ve škarpě sraženého psa a zachránit ho. Naštěstí jsem dosud na žádného takového chudáka nenarazila.
Letos na jaře se toto přání převtělilo do podoby vzít si psa z útulku. Ke všem těm šampionům doma mít jednoho "echt voříška". Díky shodám náhod jsem uviděla na obrázku kříženku Madlu v ostravském útulku a řekla si, buď tu nebo žádnou.
Ač je Madla vořech každým coulem, v jejím výrazu mi něco připomínalo jedinečnou Tarušku - border teriérku.
Začala jsem tedy jednat. Madla se do útulku dostala 11.4.2017, o týden později jsem ji tam objevila v nalezených psech. Byla jako ostatní v karanténě a čekala na pokyn veterináře, že může do adopce. Cca za 14 dní ze stránek útulku zmizela. Vzhledem k tomu, že o ní psali, že je to sotva odrostlé štěně, které si všechny omotá kolem prstu, smířila jsem se s tím, že se objevil majitel a přestala jsem ji sledovat.
Ale ouha, za dalších cca 14 dní jsem náhodně zabrousila na stránky útulku a hle! přímo přede mnou se zjevil známý obrázek Madly. a to v nabídce k adopci!!!
Tak jsem tam zavolala. Paní mi vysvětlila, že došlo k omylu, Madla zmizela ze stránek, protože chytla "nějakou chřipečku" a program takto pracuje a po uzdravení se omylem dostala ihned do nabídky. Ale že je stále ještě v karanténě.
Přesunuli ji tedy zpět do nalezených a já sledovala, kdy už si ji budu moci odvézt. Útulek nedělá rezervace, takže moje jediná šance byla vyjet pro ni hned, jak se dostane do nabídky. Tak jsem bombardovala útulek dotazy na konkrétní datum a odpovědí bylo "asi...". Po takovémto třetím "asi..." jsem si daný den vzala dovolenou a od rána znovu bombardovala útulek, jestli už...
Po několikátém telefonu, kdy nikdo nic nevěděl, jsem lehce přitvrdila a dočkala se konečně vytouženého " tak si teda přijeďte"
Do útulku jsem dorazila s cca 15-ti minutovým zpožděním, takže zase byly obavy, jestli mi ji někdo nevyfoukl. Naštěstí Madla stále byla k mání, takže nastalo úřadování - Madlu mi přivedli na vodítku, zeptali se, jestli ji chci, z občanky opsali údaje, a za 200,-Kč (a taškou plnou psích věcí, nových i použitých a piškotů) jsem se stala opatrovnicí střapaté voříšky - necelých 6 kilo váhy, vzhled jorkšírokníračo kdoví čeho, šedé barvy s tříslovými znaky, bílými tlapkami a náprsenkou.
Cesta domů proběhla naprosto v pohodě - všechno znala, zkušeně capkala na postroji, prostě pohodička.
Doma jsem si ji prohlédla podrobně - bílé zuby s předkusem, plno obrovských lupů v matné divné srsti, naběhlé cecíky (faleška?).
Navštívily jsme tedy ihned veterináře, lupy byly pouze lupy, ale naběhlé cecíky nebyly faleška!
Pouhým pohmatem pan doktor zjistil, že Madla čeká štěňátka a sono ukázalo 3 velké plody.
Takže útulek měl tajnou akci 1 + 3 zdarma!!!
Jak se říká - každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán!!!