Modest Petrovič Musorgskij
(1839 – 1881)
Ruský
skladatel. Vystudoval vojenskou akademii v Petrohradě, 1856 – 1859 byl ve
vojenské službě, 1863 – 1879 byl sekretářem ministerstva vod a lesů.
Zajímal se o filosofii (materialisté
Vynikal
přirozenou hudebností a mimořádnou hudební pamětí. Klavírní hře ho učila matka.
Ve skladbě byl samouk, nedostatky v tomto oboru vzdělání kompenzoval studiem
děl ruských i západoevropských autorů – Schumann, Berlioz, Liszt, Wagner.
Věnoval
se především kompozici písní a oper. Své hudební krédo zformuloval v jednom
dopise, napsaném v r. 1868:“Moje hudba musí být uměleckým přetvořením lidské
řeči ve všech jejich nejjemnějších odstínech,nebo jinými slovy – zvuky lidské
řeči, jako vnější projevy myšlenky a citu, se musí bez násilí a
přemršťování stát hudbou pravdivou, přesnou, a tedy uměleckou, vysoce
uměleckou. Tohle je ideál, o který usiluji“
Stejně,
jako Musorgskij se učil od jiných skladatelů ruských i západoevropských, on sám
se svým dílem stal inspirací a zdrojem poznání pro své pokračovatele na poli
hudební kompozice v Rusku – Stravinskij, Prokofjev, Šostakovič, i v dalsích
zemích – Debussy, Ravel, Janáček.
Zcela
ojedinělým dílem je suita pro klavír nazvaná Obrázky z výstavy. (pro orchestr
ji mistrovsky zinstrumentoval Maurice Ravel).
Inspirací
vzniku byl nelehký životní úděl nadaného ruského malíře a architekta,
Musorgského o rok mladšího přítele
Viktora
Alesandroviče Hartmana. Ten po skvělém absolvování Akademie výtvarných umění
byl vyslán na studijní pobyt a 8 let pobýval a tvořil ve Francii, Itálii a
Německu. Do vlasti se vrátil s cennými životními i uměleckými zkušenostmi a s
hodnotnou sbírkou obrazů, zachycujících dojmy z cest, ze setkání s různými
lidmi, přírodní obrazy a další.
Hartman
chtěl progresivně zasáhnout do budování významných staveb ve významných ruských
městech. Narážel ale na nepochopení, nezájem, přednost dostávali ti, kteří se dokázali
vetřít do přízně vlivných. Hartman umírá nepochopen z podlomeným zdravím ve 33
letech.
Brzy
po Hartmanově skonu byla r.1874 v Moskvě uspořádána posmrtná výstava z jeho
obrazů a návrhů. Musorgskij většinu prací znal z dřívější doby, nicméně na něho
znovu hluboce zapůsobily, výstavu prožil jako vzpomínku na přítele,
padlého v boji o ruské národní umění. Snad už zde jej napadlo zkomponovat
cyklus klavírních skladeb na náměty některých vystavených obrazů.
Za
Musorgského života skladba nebyla nikdy provedena. Zdá se, že předběhla dobu
obsahem i formou. K prosazení přispělo, že ji zinstrumentoval pro velký
orchestr vynikající francouzský skladatel Maurice Ravel. V povědomí
hudbymilovných posluchačů žijí Kartinki(Obrázky z výstavy) v obou verzích a
jsou příležitostí k prokázání interpretačního umu těch nejlepších klavíristů i
orchestrů.
Na
počátku zazní předehra, později se několikrát navracející, nazvaná Promenáda.
Znázorňuje skladatele, procházejícího mezi obrazy.
1.
Skřítek: kresba trpaslíka, kymácejícího se nemotorně na svých krátkých,
křivých nožkách.
2. Starý
hrad: středověký hrad, před kterým trubadur zpívá svoji píseň.
3.
Tuileries: Hašteřící se děti. Obraz chůvy a dětí při hře v pařížské
zahradě Tuileries.
4.
Bydlo: Polský vozík na vysokých kolech s volským potahem.
5.
Tanec kuřátek ve skořápkách: Návrh scény z baletu Trilby.
6.
Samuel Goldenberg a Schmuyle: Dva polští židé, jeden bohatý a jeden
chudý.
7.
Trh v Limoges: Hádající se francouzské trhovkyně.
8.
Katakomby: Tímto obrazem portrétuje Hartman sebe samého, prohlížejícího
pařížské katakomby při mdlém světle lampy. Ve svém originálu nadepsal
Musorgskij nad Andante h moll: Co n mortuis in lingua mortua (s mrtvými
řečí mrtvých). Tvořivý duch zemřelého Hartmana vede mne k lebkám a vyvolává je,
jejich záření měkce osvětluje interiér.
9.
Chatrč Baby Jagy: Tato Hartmanova kresba ukazuje velké hodiny ve formě
boudy na muřích nohách. Musorgskij přidal ještě téma útěku Baby Jagy.
10.
Velká brána Kyjevská: Návrh městské brány Kyjeva v masivním ruském stylu
s kulatou kopulí ve tvaru slovanské helmy.