Kateřinská jeskyně
Kateřinská jeskyně
12.3.2005
Tentokrát nám to vyšlo, jsme v plném počtu. Komplet výprava dorazila do Blanska, autobus nás dovezl k ČKD a odtud jsme pěškem vyrazily směrem na Skalní mlýn. Když jsme tam konečně dopochodovaly, a sněhem se dobrodily až k jeskyni, právě byla polední pauza a my měly asi 2 hoďky čas. Tak jsme se vydaly po žluté, směrem na hřeben Chobot. Minuly jsme Křenkův pomník, zablbnuly jsme si v obrovských metrových závějích, až jsme se objevily u Macochy. Opět jsme ji zavalily hroudama sněhu, protože to hezky vypadá, když celé krásně bílé mizí v šedé hlubině. Tentokrát už lanovkou jsme sjely k Punkevním jeskyním, Terka se třepala strachy jako ratlík. Po modré značce jsme prošly kolem malého propadání Punkvy, prozkoumaly jsme jeskyňku Štajgrovu díru a už byl čas na prohlídku Kateřinské jeskyně. Už jen vchod působil dost majestátně, na rozdíl od formálního vchodu do Punkevních. Přímo nad vchodem visel velký silný rampouch a děcka se bály, že jim při focení spadne na hlavu. Nespadl. Na zpáteční cestě k autobusu nás opět minul ekovláček, ale už jsme to docapkaly pěši. Celkem 20km ve sněhových závějích, jsme holt dobré.