Sloupsko-šošůvské jeskyně
Sloupsko-šošůvské jeskyně
9.4.2006
Dnešní výlet pro nás znamenal vlastně poslední prohlídku jeskyní, které jsme zatím neviděly. V Moravském krasu, myslím. Cestu jsme absolvovaly již počtvrté, takže jediná nepříjemnost byla až cesta autobusem z Blanska do Sloupu. Počasí nám docela přálo, až na to, že studeně foukalo. Ve Sloupu byly ještě nedávno záplavy, takže po nich zůstaly blátivé stopy všude, kam se člověk podíval. Ale sluníčko nánosy bahna pomalu vysoušelo a odhalovalo krásy. Kamenného sloupu Hřebenáče, který dal Sloupu jméno, drobných skalisek v okolí jeskyní a v trávě se objevily první jarní kvítky. Ukořistily jsme další TZ a šly na prohlídku s mladou průvodkyní. Jeskyně má krásnou krápníkovou výzdobu a hned v první, tzv. Elisčině síni se mi hrnuly slzy do očí. Jeskyně má výbornou akustiku, kterou nám průvodkyně předvedla puštěním skladby od Enyi. Něco nádherného....Prohlídka pokračovala, schodiště jsou vybavena nerezovým, velmi stylovým zábradlím, skoro jako na zámku. Trasa má asi 1670m a po cestě se přechází přes dvě propasti. Úchvatný pohled....Zdola se dost hlasitě ozýval Sloupský potok, po povodních asi hodně bouřlivý....Krásný byl také pohled v Brouškově pohádkové síni na symbol těchto jeskyní - krápníkový svícen, do malého jezírka jsme hodily něco málo drobných, aby se nám splnila naše přání. Prohlídka končila v nedaleké jeskyni Kůlna, kde byly nalezeny pozůstatky pralidí a prazvířat.
Poté jsme se vydaly do Šošůvky, odkud nám jel autobus do Blanska. Nikdo nás však nepřipravil na takový kopec, takže jsme se docela unavily na dvou kilometrech. Čekání na bus jsme trávily vydýcháním a Venda ztrácením právě zakoupených suvenýrů - propisky a přívešku. Takže se na zpáteční cestě ještě bulilo. Celkem jsme ušly asi 15km.