BRÁT ČI NEBRAT ANTIBIOTIKA?
Už je to tady! Kolem všichni začínají kašlat a prskat, a my také nejsme ve své kůži. Pokud se nám hned na začátku nepodaří přicházející chorobu zastavit, budeme čelit rozhodnutí: Musíme brát antibiotika?
Antibiotika se u nás užívají jen na recept. "Netlačte" však hned doktora, aby vám je předepsal, protože potřebujte být co nejdřív fit. Mohli byste si uškodit.
Záludný pomocník
Antibiotika jako léčivo nemocí nám pomáhají, ale měli bychom mít na paměti, že stejně tak mohou i ublížit. Především v případech, kdy je jejich užívání neuvážené. Mohou poškodit střevní mikroflóru, dále mohou způsobit přecitlivělost na určitou látku či oslabení imunitního systému, které může mít za následek opakované infekční onemocnění.
Časté užívání antibiotik také vede k vypěstování rezistence, tedy odolnosti, takže brzy na nás běžná antibiotika už neúčinkují. Americká studie potvrdila, že tento efekt mohou mít i antibiotické oční kapky, které jsme si zvykli používat zbytečně často.
Potíž bývá i s tzv. moderními antibiotiky, které se berou ve zkráceném režimu, například jen 1x za 12 či 24 hodin a/nebo pouze po dobu tří až sedmi dnů. Často se stane, že tak nedokáží infekci zdolat, jen potlačit, a ta se pak brzy zase vrátí s novou silou a odolností vůči původnímu léku. Místo abychom se rychleji uzdravili, jsme nemocni déle a vážněji.
Všechno má svá pravidla
Antibiotika jsou látky, které zastavují růst bakterií nebo je přímo ničí. Účinkují tedy pouze na bakteriální infekce. Na ostatní druhy infekčních onemocnění, jako jsou záněty virové nebo plísňové, však nepůsobí. Proto je důležité nejdřív zjistit, co přesně je příčinou vašich potíží, a teprve pak uvažovat o jejich nasazení.
Jejich podávání se řídí dvěma důležitými pravidly: užívají se v pravidelných časových intervalech a dostatečně dlouhou dobu. Je to proto, aby nedošlo k návratu nemoc a vzniku rezistence škodlivých bakterií vůči antibiotikům. Ze stejných důvodů je také potřeba při jejich užívání dodržovat režim nemocného - tj. klid, bez namáhání a pokud možno ležet.
Zkuste to jinak
Bakteriální zánět zpravidla nasedá na pozdní fázi virové infekce a obecně se projevuje přetrváváním nebo zhoršováním příznaků, změnou vodnaté nebo hlenovité rýmy v hnisavou. "Teprve v tomto stadiu choroby uvažujeme dle celkového stavu pacienta o nasazení antibiotické léčby," upozorňuje MUDr. Jana Markalousová z ORL
Je důležité uvědomit si, že není jednoduché učinit rozhodnutí o užívání antibiotik, a proto ani není možné jejich zakoupení bez receptu od lékaře. Špatně vedená léčba antibiotiky může mít na lidský organismus řadu nepříznivých následků, neradno si s nimi proto zahrávat a nasadit nejdříve přírodní prostředky.
Pes nebo bylinky?
Doktorka Markalousová potvrzuje, že v současnosti jsou antibiotika bohužel často nadužívána, což vysvětluje vzrůstající rezistenci v populaci. Proto připomíná, že podávání antibiotik při příznacích běžného nachlazení, tj. kašel, rýma, pobolívání v krku může být škodlivé a proto bychom měli zvolit raději přírodní léčbu.
„Dobrou službu vám prokáží také bylinné masti, např. Psí sádlo Dr. Weiss, které se aplikuje mazáním na hruď a záda. Přítomné silice v masti zvyšují prokrvení tkání v oblasti hrudníku, dochází tak ke zvýšení sekrece hlenů a usnadnění vykašlávání. Inhalace silic uvolňuje dýchací cesty a usnadňuje dýchání" doporučuje MUDr. Markalousová. A nedělejte si starosti - tahle bylinná mast z měsíčeku lékařského, jitrocele, eukalyptu a včelího vosku nemá se psy kromě názvu nic společného, jak potvrdila také Státní veterinární správa ČR.
zdroj:
http://zena.centrum.cz/zdravi/domaci-lekar/clanek.phtml?id=720549
První zveřejnění na mém blogu: 1.3.2011.
Druhé zveřejnění 3/ 2023
