Tři králové
Tři králové
Západní křesťanství si připomíná památku sv. Tří králů dne 6. ledna, tedy o Epifanii . Východní církve vzpomínají na příchod mudrců do Betléma o svátku Narození Páně dne 25. prosince. V západokřesťanském světě byl kdysi Tříkrálový den poslední příležitostí k vánočnímu koledování. Vánoční okruh se uzavřel hned o první následující neděli. Oslava Narození Krista skončila a začalo liturgické mezidobí, připravující věřící na největší křesťanský svátek - Velikonoce (data velikonočních svátků bývají v západokřesťanských kostelech ohlašována o svátku sv. Tří králů při bohoslužbě po evangeliu). Pro pravoslavné věřící však Vánoce 6. lednem teprve začínají. Ve východní liturgii na tento den připadá svátek Zjevení Páně (Epifaneia), který se slaví jako původní svátek Ježíšova zjevení se světu a je nejdůležitějším vánočním svátkem pravoslavné církve.
V našich zemích převládala volná interpretace arménské verze apokryfů z 8. století a královský původ mudrců se nezpochybňoval. Nejstarší muž byl nejčastěji nazýván Melkon, Mechior či Melichar, prostřední Balthazar, Belsazar nebo Balzar. Oba měli bílou pleť. Jako nejmladší král byl zobrazován Caspar neboli Kašpar. Od 14. století se na obrazech objevoval jako urostlý muž tmavé pleti. Ikonografické zobrazení třech králů však nebylo v českých zemích, podobně jako i v ostatních evropských státech, zcela jednotné a podoba Baltazara, Melichara a Kašpara se měnila během staletí. Dnes je za nejstaršího z králů většinou vydáván Kašpar a černou tváří se pyšní Baltazar.
Svátek Tří králů byl Jednou z nejoblíbenějších lidových oslav. Již ve středověku chodili o Tříkrálovém dni chlapci s hvězdou a zpívali náboženské písně s vánoční tématikou. V německých zemích je tento zvyk stále živý a chlapcům se přezdívá hvězdní zpěváčci.V předvečer svátku se v některých krajích věštila délka života. Všichni členové domácnosti zapálili s první večerní hvězdou stejně vysoké a silné svíce a nechali je pomalu hořet. Komu svíce dohořela jako první, toho si Morana (smrt) odvedla podle pověry nejdříve. Když dým z voskovice stoupal vzhůru a plamínek byl jasný a čistý, dostal se její majitel po smrti do nebe. Pokud svíce prskala, plamen byl nerovný a dým směřoval k zemi, čekalo na nešťastníka peklo. Podobně jako o Štědrém večeru se i na Tři krále lilo olovo a pouštěly se lodičky ze skořápek vlašských ořechů se zapálenými svíčkami. Mladá děvčata se ještě před východem slunce omývala sněhem, aby měla v novém roce pleť čistou a bílou jako Panna Marie. Tříkrálový večer byl zkrátka večerem kouzelným. Ne nadarmo mělo slavné Shakespearovo drama Večer tříkrálový původní název Cokoliv chcete a jeho kořeny sahají do dob předkřesťanských. Ve starověku se na počátku nového roku slavil svátek boha Eona (též Arona), jehož kult byl spojen s vodou . Křesťané si o 6. lednu připomínali zázračnou novozákonní proměnu vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské a křest Krista. Není divu, že řada lidových pověr byla o tomto dni spojena s vodou. Pevné zdraví si prý mohl zajistit každý, kdo měl odvahu se o svátku sv. Tří králů na okamžik ponořit do ledové vody potůčku nebo řeky. Od stonání měla pomáhat v kostele posvěcená tříkrálová voda vypitá nalačno. Od konce středověku je v západní Evropě v pramenech doložen obyčej žehnání vody, soli, křídy a kadidla a následné žehnáni obydlí s jejich pomocí. Byla s ním spojena magická zaklínání na ochranu domu. V době, kdy ještě platil juliánský kalendář, mohl počátek nového roku připadnout i na 5. nebo 6. leden. Je možné, že žehnání křesťanských příbytků o svátku tří králů vzniklo jako ohlas starodávných pohanských oslav a zvyky s ním spojené jsou odrazem víry v moc kouzelných zaklínání, chránících domov před zlobou pohanských démonů. Nad dveře se o svátku sv.Tří králů psala svěcenou křídou písmena. Od dob třicetileté války obcházel na Tři krále všechny domy ve vesnici kněz doprovázený ministranty, kostelníkem, učitelem a žáky. Kněz se modlil a vykuřoval dům kadidlem nebo kropil světnice svěcenou vodou, ostatní zpívali. Na dveře či okenní rám napsal kněz svěcenou křídou velká písmena K(C) + M + B a příslušný letopočet.
S příchodem Jezuitů do Čech je spojena tradice tříkrálových divadelních představení. I dnes se na Moravě leckde udržují staré tříkrálové zvyky. Ochotníci hrají divadlo o cestě králů do Betléma, vesnicemi prochází tříkrálový průvod a na vratech stavení, chalup i rodinných domků se objevují křídou psaná tiskací písmena K (někdy C) + M + B.¨Na tři krále chodim se skautkama.Ikdyz jsou nekteří lidé ani neotevřou tak je to vždycky velká legrace jak už napsala Kristýna.I když nejsem věřící tak za Tři krále chodím ráda,protože to nedělám pro sebe,ale pro jiné lidi, kteří to potřebují.Jinak pro mě tento svátek nic neznamená.