Jaké přišly odpovědi
1,
3.1. 2007, 12:16
Už byl ve sněmovně návrh, aby se z mýtného vyňala regionální doprava.
Návrh neprošel, proto asi budou firmy regionální dopravy používat dálnici
jen minimálně, což je správné. Osobně se velmi těžko rozhoduji, zda vůbec
nějakou součást dopravy z mýta vyjímat. Mýto neslouží primárně k ochraně
životního prostředí, ale k získání peněz na silniční síť a tu autobus
znehodnocuje stejně jako nákladní auto stejné váhy. Kromě toho si myslím,
že zdražení není fatální a že se týká hlavně dálkových autobusů, což by
mohlo aspoň sem tam některého cestujícího přivést do vlaků. Takže souhrnně
řečeno, není promítnutí mýtného do ceny jízdenek nikterak dramatické a na
počtu přepravovaných osob to nic nezmění - analogii bychom mohli hledat v
ceně benzínu, ani zde zvýšení nad 30 Kč/l odběr této tekutiny nesnížilo.
Tudy cesta k ochraně životního prostředí zjevně nevede. Pro rozvoj dopravy
bych radil udělat dopravní síť tak, aby se velká doprava vyhýbala obytným
celkům a nekazila lidem ŽP exhalacemi a hlukem - i za peníze z mýta.
3.1. 2007, 15:41
Samozřejmě,
že k šetření životního prostředí je hromadná doprava šetrnější.
Obávám se však, že bez změny společenského zřízení t.j. odstranění soutěžení
o dosažení co nejvyšší míry zisku se nic zásadního nestane. Do jisté míry je
jedno, jestli další společenská změna bude červená nebo zelená. Pokud
nebude - může to planeta Země a lidský rod zavřít rovnou.
3,
3.1. 2007, 20:24
Jsem
toho názoru, že podpora hromadná dopravy a zajištění dopravní
obslužnosti jsou veřejným zájmem. Pokud to stát a vlády nedoceňují, je to
špatně.
4,
4.1. 2007, 08:44
Souhlasím
s názorem, že je nutno s ohledem na stav životního prostředí
podporovat veřejnou hromadnou dopravu. Proto také zvýhodnění autobusové dopravy
v systému mýtného se důkladně diskutovalo jak v odborné komisi ČSSD,
tak i na PK ČSSD. Nakonec bylo toto zvýhodnění odmítnuto z důvodu srovnání
provozních podmínek u autobusové a železniční přepravy osob. Doposud totiž
v cenách jízdného na železnicích jsou započítávány i náklady na železniční
dopravní cestu, naproti tomu u autobusů byla započítávána pouze výše dálniční
známky.
Pro
budoucí rozvoj veřejné hromadné přepravy je nutno změnit celou dopravní
politiku, včetně přijetí nového zákona o veřejné dopravě, který zajistí
provázanost veřejné hromadné dopravy na celostátní, krajské i místní úrovni.
Výše mýtného se musí stát jistou regulací, která přivede přepravu nákladů na
železnici. Osobně jsem pro zavedení mýtného pro vozidla nad 3,5 tuny. Stát,
kraje i obce by se měly větší měrou zapojit do podpory hromadné přepravy osob.
Především finanční podporou ztrátových linek a nákupem nových autobusů či
vlakových souprav. Sami dopravci by měli zohlednit nárůst cen jízdného větším
komfortem pro cestující. V neposlední řadě je nutno sladit jízdní řády ve
prospěch cestujících.
5,
4.1. 2007, 08:53
Ad otázka první. Nemyslím si, že zdražení jízdného na dálnici o 15% způsobí
další zatížení životního prostředí. Spíše bych se ptal, zda je nutné
zatěžovat občana dalšími daněmi. A pakliže ano, čekal bych viditelné výhody
v tomto případě dálniční síť, kde se každý rychle a pohodlně dostane, kde
potřebuje, případně její dynamické budování. Pak si rád "připlatím".
Jenže
my ani jedno nemáme, zato platíme.
Ad druhá otázka první část. Já osobně stěží něco . Pakliže bych mohl
významně tu věc ovlivnit, podpořil bych přenesení silniční dopravy pokud
možno co nejvíce na železnici a dál bych se snažil o rychlé propojení
oblastí hůře dostupných, ať železnicí tak silnicí. Dále bych se snažil
hledat a podporovat další dopravní alternativy.
Ad druhá otázka, druhá část. Jako osoba pokusit se chovat všude tak, jako
bych byl na vlastním dvorku. Aktivně: třídit odpad, nepálit umělé hmoty
atd., podpořit recyklaci a pasivně: dát přednost na trhu ekovýrobkům. Jako
stát stejně, navíc se silným důrazem na obnovitelné a životní prostředí
nezatěžující zdroje energie, rozumné užívání surovin a dalších přírodních
zdrojů v rámci trvale udržitelného rozvoje celé společnosti.
6,
4.1. 2007, 09:33
Ano,
máte pravdu s položením právě této anketní otázky.
V případě vybírání mýtného se všechny
nešvary dobře placeného
státního aparátu přímo nakumulovaly. Samotná veřejná soutěž spojená s
otazníky nad její regulérností. Pochybnosti vzbuzuje i výběr neperspektivní
technologie komplikující provoz v době výstavby i v době využití bran.
Technologie, která bude během pár roků vyměněna za satelitní detekci, již
jsme mohli mít přímo a za jedny peníze.
Co se týká ekologie, nestačily zplodiny z
automobilů, je potřeba
zamořit prostředí dlouhodobým provozem stovek naftových agregátů na výrobu
elektřiny, potřebné k provozu těchto bran. Horší a méně úsporné řešení si
snad ani nelze představit.
Hned na začátku provozu k negativům lze
přičíst svévolné zkrácení
platnosti cenných kuponů o celý měsíc. Je to totéž, jako zpochybnit
platnost státovek. Takovýto krok je možno srovnat snad jen s oficiálním
usnesením vlády potvrzujícím, že nemáme právní stát.
Co se týká úspornosti dopravy, pominu-li u nás omezené
možnosti lodní
dopravy, nejlepší řešení je samozřejmě železnice. Po kolejích se dá při
minimálním vynaložení energie i lidské práce převézt řádově více zboží i
cestujících než při silniční dopravě. Proč je ale doprava po železnici při
běžných tarifech v EU daleko dražší než cena jízdného v autobusech? A proč
je individuální cestování autem ekonomicky často ještě výhodnější a ve
spojení s pohodlím a individuální volbou času dopravy tedy mnohem
atraktivnější a více využívané než oba zmíněné způsoby hromadné dopravy? To
by bylo na důkladný rozbor, daleko přesahující rámec položené otázky.
Je to všechno k pláči či vzteku. Jak daleko zpět se
podívám, vláda i
parlament nám ve všech sférách života připravují polovičatá nesystémová
řešení, za kterými se již jen dere do popředí podezření z korupce. Zbývá
již jen otázka, kolik za taková evidentně vadná řešení ten který úředník
či politik pobral v tlusté obálce. Výsledkem takovýchto kroků je stále
méně perspektivní existence běžného občana.
7,
4.1. 2007, 10:24
Výborné
téma, děkuji. Zcela jistě bych z mýtného vyřadil linkovou přepravu.
Další řešení je převést kamionovou dopravu na železnici a podporovat také
rozvoj osobní přepravy na železnici. Výsledek může mít hned 3 +. Je to
ekologické, ekonomické /započítáme-li externality/ a bezpečnější
8,
5.1. 2007, 10:44
Rozhodně
od poplatků za mýtné osvobodit hromadnou dopravu. Naopak zavést mýtné pro
všechna vozidla nad 12 tun plošně po celé republice na všech silničních
komunikacích formou satelitního systému. Toto opatření by mělo zamezit zahlcení
naší silniční sítě tranzitní dopravou. V současné době zahraniční dopravci
objíždějí Rakousko přes naši republiku, neboť my si na rozdíl od Rakouska
nedokážem náše životní prostředí
účinně ochránit.
Strana zdravého rozumu není nakloněna utopistickým požadavkům některých
iniciativ a v praxi sleduje faktický vliv dopravy na životní prostředí a proto
vy žaduje urychlené dobudování 15 km úseku dálnice přes České Středohoří, neboť
v současné době objíždějí kamióny tento úsek více než 20 km objížďkou, zahlcují
svými výfuky obce ležící na této trase. Dále i za cenu nuceného výkupu půdy
urychleně dobudovat úsek dálnice u Hradce Králové, tak aby obec Libišany
(osobní doprava) a další obce na objíždné trase neohrožovala obyvatelstvo
těchto obcí. SZR je proti rušení želežniční tratí. Želežniční síť je nutné
resuscitovat a modernizovat kulturu dopravy. Když to jde ve Švýcarsku tak proč
to nezkusit i u nás.
9,
5.1. 2007, 16:23
Hromadná
doprava osob je zvýhodňována.
Stát
dotuje významně dopravcům nákupy autobusů a to i za použití prostředků
z EU.
Kraje
dotují hromadnou linkovou dopravu ze svých rozpočtů a města a obce to dělají
také.
Otázka,
kolik prostředků je možné, vhodné a účelné na takové zvýhodnění každoročně dát,
však bude stále legitimní. Při schodku státního rozpočtu okolo 100 miliard
ročně velký prostor nevidím. Každá služba totiž něco stojí, ať už jde o náklad
na přepravu, nebo výstavbu, či opravy komunikací.
Životnímu prostředí z hlediska emisí z motorových vozidel
nejvíce ubližuje popojíždění a zastavování vozidel v koloně, ať na
dálnicích, nebo ostatních komunikacích. Za posledních dvacet let vzrostl počet
automobilů na dvojnásobek. Počet průměrně ujetých kilometrů každého vozidla za
rok také dvojnásobně. Z toho vyplývá, že hustota dopravy je čtyřnásobně
větší než byla před dvaceti lety. O kolik se za tutéž dobu zvětšila délka
komunikací v ČR? Jen zcela nepatrně, o pár procent. Z toho jasně
vyplývá, že pro zlepšení stavu i z hlediska životního prostředí je potřeba
výstavba nových komunikací. Představa, že dopravy ubyde je nereálná. Jde tedy
především o to, aby když je, byla co nejšetrnější. Doprava po dálnici taková
z hlediska emisí na jednotku přepravního výkonu určitě je. Dostavění
plánované dálniční sítě dá tak možnost i ulevit ostatním komunikacím.
10,
5.1. 2007, 20:38
Ultralehké vlakové dopravní systémy
Chceme
podpořit výzkum tzv. ultralehkých vlakových dopravních systémů, které by
dosahovaly rychlosti až 500 km/h.
Jedná se mám o dopravní systém pro osobní dopravu, jehož klíčovým parametrem, kterým se zásadně liší od současných železničních drah, je podstatně nižší zátěž na nápravu. Současné železniční dopravní cesty jsou budovány až na zátěž 40 tun na nápravu. Je tomu tak zejména z důvodu nákladní dopravy. Můžeme si tak představit, že náklady na její budování a údržbu jsou poměrně vysoké. Navíc tyto dopravní cesty umožňují provoz jen asi do rychlosti 160 km/h. Chceme proto podpořit výzkum takových dopravních systémů (pouze pro osobní dopravu), kde nároky na dopravní cestu jsou podstatně nižší a to 2-3 tuny na nápravu (což pro osobní dopravu je dostačující) a kde se soupravy mohou pohybovat rychlostí až 500 km/h.
- Korpusy vlaků by byly vyráběné podobně
jako korpusy ultralehkých letadel. Nejtěžší na těch vlacích by byl jejich
náklad - cestující.
- Dopravní cesty by byly zásadně budovány
nad terénem ve výšce kolem 6-10 metrů. Její založení by bylo na betonových
sloupech vzdálených od sebe asi 10 metrů.
- Tím, že by dráha byla nad terénem na sloupech,
byl by její zásach do krajiny minimální. Vyloučilo by se tak také případné
křížení s jinými cestami ( což je někdy příčinou tragických dopravních
nehod )
- Takový typ drah by bylo možné vést také
ve městech (například uprostřed cest) aniž by bylo nutné provádět velké
změny v městské zástavbě. Systém by tak bylo možné využít pro městskou i
meziměstskou dopravu.
- Vlaky by poskytovaly pouze místa pro
sezení, ne pro stání, což je jediná jejich nevýhoda - nižší kapacita.
- Vzhledem k tomu, že dráha by byla na
sloupech, mohla by se její výstavba automatizovat a dosáhnout tak nízké
ceny na její vybudování.
- Rychlost těchto vlaků by dosahoval až
500 km/h. Cesta z Prahy do Ostravy by trvala méně než hodinu.
Poznámka1: Tento bod mluví pouze o podpoře výzkumu. Samozřejmě záleží na
výsledcích výzkumu, jestli by se vůbec něco takového budovalo nebo ne. Je
možné, že se zjistí, že tento typ dopravních systému má příliš mnoho nevýhod, a
tak se nikdy nebude jeho výstavba realizovat, anebo naopak se zjistí, že daný systém
má velký potenciál stát se úspěšným dopravním systémem ( v což věříme), pak se
samozřejmě začne uvažovat o jeho praktické realizaci. Ale ikdyby výsledek
daného výzkumů nebyl příliš příznivý, je velká pravděpodobnost, že alespoň část
z výzkumu najde nějaké praktické uplatnění (jak už to u výzkumů bývá).
Poznámka2: Inspiraci pro tento výzkum mohou být již existující dopravní systémy v
Japonsku, které dosahují rychlosti až 500 km/h.
11,
7.1. 2007, 22:49
Obecně je známo, že Zelení preferují hromadnou dopravu. Je to jednak
ekologičtější, ale také bezpečnější. Když slyším v TV, kolik milionů se denně
vybere na mýtném (a to v této době jezdí část kamionů po okresních silnicích),
prosadil bych věnovat desetinu na rozvoj, komfort, propagaci a ekologizaci
hromadné dopravy. Za ten cca jeden milion denně by se jistě dalo mnoho udělat a
možná by zbylo i na cenové zvýhodnění.
12,
17.1. 2007, 08:04
Jsem
přesvědčen, že mýtné pro autobusy je proti smyslu zavedení mýtného.
Jde přece původně jen o zpoplatnění nákladní dopravy nad 12,5 tuny a
vyrovnání s náklady na dopravní cestu, která má pomoci vrátit nákladní
dopravu na železnici . Proto jsem přesvědčen o tom, že se má řešit jen
nákladní doprava a to jednak zpoplatněním silniční tak dalším rozvojem
železniční dopravy. Osobní hromadnou dopravu je potřeba nezatěžovat
poplatky a naopak ji dále zvýhodnit tak, aby se opět stala významným
ekologickým prvkem na našich železnicích tak silnicích.