Senior-pes
Existuje spousta plemen, která se od sebe velice liší a to od miniaturních plemen vážících sotva 2 kg až po obry, kteří svou vahou přesahují až 80 kg. I když se stále jedná o jeden a ten samý živočišný druh, je jasné, že při takovýchto hmotnostních rozdílech je rozdílný i životní rytmus. Dlouholetí chovatelé často dobře znají průměrnou délku života plemene, které mají v oblibě. U velkých plemen jakým je např. doga nebo irský vlkodav je známo, že pes ve věku 8 let má již velkou část svého života za sebou, oproti jezevčíkům, kteří se bez problémů dožívají 10-15 let.
Stárnoucí proces je neodmyslitelnou součástí každého života a nelze ho
zastavit ""tedy zatím"", ale máme možnost ho zpomalit. Věda, která se zabývá
tímto všedním problémem a to procesem stárnutí se nazývá Geriatrie. Snaží se
tyto změny, které probíhají v organismu s přibývajícím věkem pečlivě prozkoumat
a minimalizovat je na možnou míru.
Projevy stárnutí
Je velmi důležité rozpoznat první příznaky procesu stárnutí. Čím dříve totiž uděláme první krok, abychom svému psovi dodali jeho optimální potřeby, tím víc máme zajištěný úspěch. Jedním z všeobecných příznaků stárnutí, kterého si můžeme všimnout je postupné snižování jednotlivých tělesných funkcí. Déle si můžeme na první pohled všimnout nepřítomného zírání před sebe, bojácnosti, malého zápalu do hry, rychlého vyčerpání, zpomalených reakcí či ztráty orientace. Za příznaky rozpoznatelné z optického hlediska jsou považovány např. šednoucí srst na čumáku, kolem očí nebo na špičce ocasu či přibývání na váze. Dále se může také projevit na funkci ledvin. Nejčastějším vyjádřením stárnoucího močového aparátu psů bývá chronické selhání ledvin. Je to stav, kdy ledviny začnou být až ze 75 % nefunkční. U takto postiženého jedince se tato porucha projeví nočním pomočováním, které pes není schopen zadržet do ranních hodin jako dříve. Toto pomočování může být samovolné (aniž by si byl pes něčeho vědom) nebo uvědomělé. Chronické selhání ledvin je porucha, u které je procento vyléčení nulové, ale lze to léčebně ovlivnit a usměrnit i na delší dobu, která může čítat i několik let, ale tyto případy jsou spíše ojedinělé. Podobně je to i se svěračem, ten postupem času ochabuje, což může být také způsobeno chybějícími pohlavními hormony po provedené kastraci.
Jak rozpoznat stáří
Metod jak určit stáří psa je několik. Nejpoužívanější je jak jsme se již zmínili, přirovnání, že jeden rok psího života se rovná sedmi rokům lidským. Zde uvádíme dalších možností jak určit správný věk.
Prvním způsobem je určení věku podle očí. Zkušený ""pejskař"" to dokáže rozpoznat přesněji podle oční čočky. Přibývajícím věkem se u psa vytváří zvláštní reakce čočky na jasné osvětlení. Oko ozářené jasným světlem se u dospělých psů jasně třpytí. U starších psů vzniká tzv. šedý zákal, který naopak brání průchodu světla čočkou. U starých psů je zákal zřetelný při úplném rozevření zornice. Tento zákal je běžným jevem u psů ve věku 10-ti let. Výše zmíněný ""světelný reflex se objeví ve věku okolo 7 let.
Další metodou určení věku může být pomocí srsti. Tato metody není příliš spolehlivá u psů s bílou či hodně světlou srstí. Není však spolehlivá ani u psů s barevnou srstí. Jedná se o posouzení množství šedin v srsti. U psů žijících volně v přírodě, začíná srst šedivět poměrně brzy. U psů ""černých"" plemen jako jsou např. novofundlandský pes, černý kokršpaněl nebo pudl, je šednutí srsti jen ojedinělé. Tudíž měřítko je použitelné jen na některá plemena. Psi začínají v průměru šedivět v oblasti hlavy okolo deseti let. Celá hlava začíná zpravidla šedivět po dosažení 11 let.
[3]Věk lze ""měřit"" i pomocí zubů, ale je to velmi složité a zmýlit se může i zkušený odborník. Z přesností lze věk psa určit jen do dvou let. V období 3-6 týdnů se začínají prořezávat mléčné zuby. V době čtyř měsíců se začne výměna mléčných zubů, ovšem špičáky dále dorůstají až do věku devíti měsíců. Věk lze dále určit např. podle vypadávání zubů či zubního kamene. Na špičácích lze pozorovat jakési obrušování. Věk nad pět let jde touto metodou velmi špatně.
Věk lze ""měřit"" i pomocí zubů, ale je to velmi složité a zmýlit se může i zkušený odborník. Z přesností lze věk psa určit jen do dvou let. V období 3-6 týdnů se začínají prořezávat mléčné zuby. V době čtyř měsíců se začne výměna mléčných zubů, ovšem špičáky dále dorůstají až do věku devíti měsíců. Věk lze dále určit např. podle vypadávání zubů či zubního kamene. Na špičácích lze pozorovat jakési obrušování. Věk nad pět let jde touto metodou velmi špatně.
[3]Funkce těla u starých psů
Stárnutí je přirozená část života, která sebou nese změny organismu. Z těla starého psa se vytrácí zhruba 10 % vody a místo ní se vytváří tuk a ubývá také svalstvo. Pes ""staršího věku"" tím pádem potřebuje podstatně méně tuků, ale za to mnohem více bílkovin. V tomto případě je doporučeno volit krmivo se zvýšeným obsahem vlákniny. Trávicí trakt se postupem času taky ""unaví"" a nepracuje jako dřív, z toho může nastat situace, kdy Váš pes začne mít zácpu.
Stejný problém z ubýváním mají i buňky v játrech a ledvinách. Snižuje se i dýchací a oběhové funkce. Stejně je na tom i imunitní systém, který nepracuje jako dříve. V tomto případě je snižována schopnost regenerace psa. To se projevuje po prodělané nemoci u zotavování, které je delší a delší, u dlouhého hojení ran nebo u výskytu častějších infekcí.
Už to není jako dřív…
Mějte namysli to, aby se čtyřnohý ""důchodce"" zbytečně nepřetěžoval. Musíte pro něj vymýšlet takové hry, které by příliš nezatěžovali jeho stárnoucí tělo, ale aby měl z této činnosti radost. Z toho vyplívá, že krátká, ale zato častá a pravidelná procházka je vhodnější než deseti kilometrový běh vedle kola po boku svého páníčka. Hry při kterých pes musí přemýšlet, např. hledání skrytých předmětů mu také velice pomůžou zvýšit sebedůvěru a udržet ho v duševní kondici i ve vysokém věku. Chcete-li, aby se Váš stárnoucí pes udržel co nejdéle fit, měli byste postupovat s krmením podle nějakého daného systému výživy. Strava by měla být snadno stravitelná a měla by být tvořena vlákninou, měly by jste také snížit množství kalorií obsažených v potravě. Také jsme se již zmínili, vhodné doplňky stravy pomáhají ve výživě a regeneraci kloubů. Existují i ""psí léky"", které napomáhají prokrvování a snižují zátěž srdce. Tyto prášky se dají považovat za tzv. ""omlazovací léky"".
Je známo, že psi vyššího věku velice rádi polehávají. Pokud lehávají na místech s tvrdým podkladem, nejsou výjimkou následné otlaky. Věk Starého psa způsobuje také poměrné opotřebení kloubů. Ty psovi tuhnou a působí bolest a také mu brání v normálním pohybu. Pokud se tyto problémy u Vašeho pejska vyskytnou, není nic ztraceno. Pomoc je velice snadná, rychlá a velice účinná. Podáváním vhodných doplňků stravy můžeme částečně obnovit tvorbu kloubního mazu, který vytváří na kloubech jemnou kluzkou vrstvu a tím pomáhá psovi v bezbolestném pohybu a přispívá k jeho vitalitě. Avšak tyto přípravky je nutno podávat trvale. V mnoha přídech, kdy majitelé zpozorují u svého psa, že se jeho pohyblivost vrací do normálu přípravky přestanou podávat s domněním, že pes je vyléčen. Po krátké době, kdy se přípravky přestanou podávat se navrací předešlé problémy s pohyblivostí, jelikož ""opotřebované"" tělo psa není schopno vyrábět kloubní maz bez potravinové podpory.
Přístup k psímu ""důchodci""
Ke starému psu se musíme chovat s ohledem na jeho věk. Je nezbytné mu věnovat velkou pozornost a péči jak po fyzické tak i psychické stránce. Přesto nesmíme zapomenout na to, že jednou přijde den, kdy se budeme muset se svým čtyřnohým přítelem rozloučit. Stane-li se, že se pes dožije vysokého věku, je nejpravděpodobnější, že zemře celkovým selháním organismu a to v klidu a bezbolestně. Bohužel jsou i takové případy, kdy pes umírá v bolestech a trápení na různé nemoci či zranění.