Tajemno
1. 11. 2006
Tajemství… jak krásně to zní!
Je to jako… hudba. Sem s ní!
Ale když je tajemno, v lese,
Bojím se, až by každý viděl, jak se mé tělo třese.
Ve tmě, když musím do lesa,
Přivolat našeho psa,
Bojím se. Stínů.
Je to krásné, bát se, ale také nepříjemné. Inu,
Když je někdo takový strašpytel,
Jako jsem já, tak to je pěkně na pytel.
Ufff!! To jsem se lekla,
Až jsem zbledla.
Křičím:
„Azore, pojď sem, za mnou, já se bojím!“
Azor přiběhne,
A domů jdeme.
Už se nebojím.
Teď ne.