Píseň kamene
1. 11. 2006
Píseň kamene
Vstoupit li chceš
tak skloň hlavu níž
to není chrámová věž
jen ubohá chýš
Tady skončil jsem já
kámen, co k hvězdám rost´
jak zářivý nebeský most
Těm, co dali mi duši
jim zkrátil jsem dech
smlouvu tu nelze zrušit
ani v nejchudších zdech
Do mne vkládali síly
jim krátil se čas
svou vášeň mi vryli, svůj hlas
Já svou cenu znám
já co sál jejich pot
Řekni sám, kolik snů stojí za život?
Trvá mé poslání
i když osud mne střás
do dlaní, co rozrývá úzkost a mráz!
Tak mne vidíš, tu jsem
kámen, co k hvězdám rost´
Žít za něčí sen
to je zodpovědnost
Já nebyl znesvěcen
blátem bídy, já doň
vsadil zázrak
Tak hlavu svou skloň!
Lan
