MĚSTO HAVÍŘOV
leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, asi v poloviční vzdálenosti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín. Na severu hraničí s hornickými středisky Petřvaldem, Orlovou a Karvinou, na západě s obcemi Šenov a Václavovice.
Povrch území města je mírně členitý, v nadmořské výšce kolem 260 metrů a je rozbrázděn několika údolími podél říček a potoků. Jižní částí protéká řeka Lučina. Terénním předělem probíhajícím od západu na východ je železniční trať z Ostravy – Svinova do Českého Těšína. Nejvýznamnější komunikací procházející městem je silnice první třídy č. 11 z Ostravy do Českého Těšína. Podél ní se táhne hlavní sídlištní útvar města – výšková zástavba. Další silnice spojují město s Orlovou a Karvinou.
Město má vcelku mírné klimatické podmínky. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8oC a průměrné roční srážky kolem 800 mm. Převládají větry od jihozápadu a západu.Katastrální území města má rozlohu 3 200 ha, souřadnice jádra města jsou 49°N47´, 18°E26´.
Po stránce správní je město děleno na části: Město, Šumbark, Podlesí, Životice, Bludovice, Prostřední Suchá, Dolní Suchá a Dolní Datyně. V současné době má Havířov 89 000 obyvatel a od roku 1990 je statutárním městem.
HISTORIE MĚSTA
Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce.
Počátky města Havířova souvisí s výstavbou hornických sídlišť na katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a část Šenova. Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z mnoha nejrůznějších názvů (např. Bezručov, Čurdov, Faratín, Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad, Všemírov, Šťastnov, Bezručovy Novoměstské Baně a další)
Administrativně se Havířov stal městem na základě příslušného usnesení vlády ČSR z roku 1955 a dne 4.12.1955 mu byla udělena městská práva. Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. Po skončení druhé světové války nic nenasvědčovalo tomu, že na území dnešního Havířova zanedlouho vznikne nové město. Typická mírně zvlněná krajina těšínského regionu s roztroušeným osídlením slezského typu žila vcelku poklidným způsobem života, kontrastujícím v mnoha směrech s nedalekými městy a četnými hornickými koloniemi. Území, na němž mělo vzniknout nové město leželo na rozhraní tří okresů. Obce Šenov, Dolní Datyně a Šumbark náležely v roce 1949 do okresu ostravského, Dolní Bludovice a Životice patřily k okresu Český Těšín a Dolní i Horní Suchá k okresu Karviná. Jedno však bylo všem společné. Byly součástí Těšínska, země s bohatými a svébytnými dějinami, odrážejícími se ve staleté historii každé ze jmenovaných obcí.
Historické prameny o území dnešního Havířova se zmiňují už v roce 1305 o Šenovu (Šonov, Schönhof, Szonów) a Horní a Dolní Suché, první spolehlivý doklad o existenci Bludovic pochází z roku 1335. V roce 1438 se poprvé připomíná Šumbark, který však byl zřejmě založen také ve 14. století. V polovině 16. století se o Šumbarku píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv.
Poválečná obnova těžby uhlí v revíru závisela v prvé řadě na získání a stabilizaci značného počtu pracovníků a rozhodujícím faktorem pro získání nových pracovníků byla možnost získat byt. Proto byla zahájena v roce 1947 výstavba sídlišť. Charakter 'socialistického města' a rychlost jeho výstavby determinovaly i jeho zcela výjimečné postavení mezi městy České republiky. V Havířově je méně průmyslových závodů a podniků i v méně pestré škále odvětví. Charakter města dosud odpovídá účelu, pro který byl založen, neboť stále značná část ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací.
Svého největšího plošného rozměru (celkem 41,95 km2) dosáhl Havířov v polovině 70.let po připojení obcí Dolní Datyně (1974) a Horní Suchá (1975). Politické události v roce 1989 se z pohledu sídelní problematiky odrazily mino jiné také v tom, že se obec Horní Suchá v roce 1990 opět osamostatnila.
V současné době je Havířov rozdělen na 8 částí města : Havířov, Životice, Bludovice, Podlesí, Šumbark, Dolní Suchá, Prostřední Suchá a Dolní Datyně. Rozprostírá se na ploše 3208 ha v nadmořské výšce 260 m.
V rámci Ostravské sídelní aglomerace si Havířov udržuje pověst města s nejkvalitnějším bydlením a ve srovnání s jinými městy regionu s čistým prostředím a velmi dobrým rekreačním zázemím.
HISTORIE V DATECH
1947 - na podzim zahájena na rozhraní Šenova a Šumbarku výstavba prvních domů
1948 - pokračuje příprava projektové dokumentace pro další stavby
1949 - dostavěny první domy s 96 byty; počátek výstavby na území Dolní a Prostřední Suché; Důl
Suchá v Dolní Suché je přejmenován na Důl Dukla
1950 - zahájena výstavba učiliště „Pavko Korčagin“ – dnešní Úřad města Havířova (radnice)
1951 - příprava plánů na postavení plynárny v Prostřední Suché
1952 - těžiště výstavby se přesouvá na katastr Dolních Bludovic
1953 - výstavba dalších 1000 bytů ve městě (celkem od začátku výstavby 1715 bytů); v provizorních podmínkách začíná fungovat knihovna
1954 - začátek výstavby kompresní plynárny v Prostřední Suché
1955 - ke dni 4. prosince bylo zakládací listinou Krajského národního výboru
v Ostravě na zasedání, které se konalo 18. prosince v budově kina Radost,
vyhlášeno město H A V Í Ř O V
Havířov byl od počátku stavěn jako nové sídlo „na zelené louce“. Byl výrazně poznamenán dobou, která formovala jeho tvářnost, stal se přehledem dobových názorů na podobu nového sídelního celku. Vznikal od začátku podle směrného územního plánu, dodržoval zásady urbanismu (semknutý půdorys, vnitřní sektorové členění).
Nové katastrální území o rozloze 3,5 km² vzniklo sloučením 230 ha převzatých od obce Dolní Bludovice, 61 ha od Šenova a 53 ha od Šumbarku.
V novém městě - po sloučení sídlišť Šenov-Šumbark a Dolní Bludovice – žilo k 1. 1. 1956 16 640 obyvatel.
1956 - dostavěno a do provozu uvedeno kino Radost (8.4.1956); ve městě otevřena první nová základní škola (nyní ZŠ Na Nábřeží, dříve Jana Švermy, původně 9. května)
1957 - začaly vycházet městské noviny „Hlasy Havířova“; je otevřen Společenský dům Lučina
1958 - výstavba městského koupaliště; vybudována vodní nádrž Žermanice; začalo hrát Divadlo loutek
1959 - začala fungovat pravidelná městská doprava
1960 - připojeny obce Šumbark, Dolní Bludovice, Životice a Dolní Suchá; založeno muzeum
1961 - na Dole Dukla, jediné šachtě na území města, došlo 7. července k důlnímu neštěstí, při kterém zahynulo 108 horníků ...
- otevřen Kulturní dům Petra Bezruče (v roce 2001-2 proběhla jeho generální oprava)
1962 - počátek panelové výstavby bytů; dostavěna vodní nádrž Těrlicko; otevřen Labužník (v roce 2003 prošel generální opravou)
1963 - vzniká Filmový klub
1964 - začal fungovat Dům kultury v Havířově – Suché; počátek výstavby nemocnice (slouží veřejnosti od r. 1969)
1965 - otevřena prodejna „Klub mladých“ (po Praze a Brně třetí u nás)
1966 - do provozu dána hasičská zbrojnice na Karvinské ul.
1967 - otevřeno kino Centrum; rozestavěno autobusové nádraží; rada MěNV schvaluje podobu městského znaku
1968 - do užívání předán zimní stadion (13.11.1968)
1969 - ve městě otevřena nemocnice a druhé gymnázium; dokončeno nové železniční nádraží (jeho výstavba probíhala v letech 1966 – 1969)
1970 - město má 15 let, přes 81 000 obyvatel a 24 465 bytů
1971 - ve městě jsou 34 mateřské, 24 základní, 2 zvláštní a 3 střední školy
1972 - územní a sadové úpravy nábřeží v okolí nejstarší výstavby (I. a II. etapy); dokončena první část obchodního komplexu Permon (prodejna potravin)
1973 - zahájen prodej v obchodním domě Budoucnost (po rekonstrukci v r. 2000 Elán)
1974 - připojena obec Dolní Datyně
1975 - připojena obec Horní Suchá; zahájena výstavba městské sportovní haly
1976 - zahájena výstavba pobočného závodu Svit (Savela)
1977 - vedle zimního stadionu se staví hala pro připravované Mistrovství Evropy ve vzpírání
1978 - koná se Mistrovství Evropy ve vzpírání mužů; dostavěna sportovní hala Slavia (stavěla se od r.1975)
1979 - veřejnosti je zpřístupněna jedna z nejstarších staveb na území města, tzv. Kotulova dřevěnka se stálou muzejní expozicí na Hálkově ulici v Havířově-Bludovicích
1980 - k 25. výročí založení města je vydána poštovní známka – zobrazuje znak města
1981 - v Havířově se koná Mistrovství Evropy v basketbalu
1982 - výstavba v lokalitě Šenov - Zadky
1983 - otevřen Společenský dům Reneta
1984 - v Životicích, vedle památníku životické tragédie, otevřena nová muzejní budova
1985 - opět slouží rekonstruovaná muzejní výstavní síň na Dělnické ul.
1986 - k 30. 6. mělo město ve své historii zatím největší počet obyvatel - 92 545 stálých a 6 000 přechodných obyvatel
1987 - otevřen Kulturní dům Leoše Janáčka
1988 - ve víceúčelové hale, na zimním stadionu, se koná Mistrovství ČSSR v krasobruslení
1989 - probíhá rozsáhlá výstavba v části zvané Šumbark II, kromě bytů se zde staví škola, obchodní prostory i další vybavenost
1990 - Horní Suchá vystupuje z městského svazku; začíná sloužit nová budova ZUŠ na Vrchlického ul. v H. - Podlesí (Základní umělecká škola Leoše Janáčka)
1991 - vyhlášena přírodní památka „Meandry řeky Lučiny“; ve městě pomáhá Armáda spásy (otevírá zde svůj první azylový dům v ČR); založena Městská policie
1992 - město získalo prapor; je vyhlášeno památkové ochranné pásmo pro nejstarší stavební etapu tzv. „Sorelu“
1993 - v gymnáziu na Studentské ul. otevřena hvězdárna; na nám. T.G.M. v H. - Šumbarku postavena nová budova České spořitelny; ve městě otevřena expozitura VZP
1994 - vyrobeny insignie primátora města
1995 - v místní části H. - Šumbark zahajuje provoz oddělení pasů a víz a dopravní inspektorát; v centru města otevřena galerie Spirála
1996 - v Havířově se opět koná Mistrovství Evropy ve vzpírání mužů
1997 - Česká pojišťovna otevírá novou budovu (ul. U Stromovky)
1998 - po celkové rekonstrukci, která probíhala téměř celý předchozí rok, byl šumbarský zámek slavnostně otevřen pro veřejnost jako restaurační a hotelový komplex „Zámek“
1999 - otevřena prodejna obchodního řetězce Kaufland (ul. Za Tratí) a nová budova Komerční banky (na rohu ul. U Stromovky a Dělnické)
2000 - magistrát města uvádí do provozu oficiální městské internetové stránky www.havirov-city.cz; vedle Kauflandu (Za Tratí) otevřeno OBI; otevřena druhá prodejna Kauflandu (u autobusového nádraží); otevřen rekonstruovaný obchodní dům Elan (dříve Budoucnost)
2001 - v Havířově – Šumbarku otevřen nový sportovní areál; ve městě se koná třetí Mistrovství republiky mažoretek
2002 - zahájena přestavba a celková rekonstrukce náměstí Republiky; otevřeno Tesco; ve městě se koná Mistrovství světa ve vzpírání mužů
2003 - začala II. etapa úprav veřejných ploch ve městě a rekonstrukce městského centra; provedena generální oprava „Labužníka“ (slouží od r. 1962); otevřen dům s pečovatelskou službou na Karvinské ul.; zahájena stavba domu na Husově ul. (vedle Renety); pro veřejnost se otevírají do té doby pouze školní hřiště – „víceúčelové“se stává hřiště u ZŠ na ul. Moravské, K. Světlé, M. Kudeříkové
2004 - po opravě a rozsáhlé modernizaci slouží opět koupaliště
2005 - dokončena soudní budova na Dlouhé ul. (nad Permonem); dokončena rekonstrukce městského centra, na náměstí umístěna nová dominanta – Brána s kyvadlem a pramenem
(pramen: Muzeum Těšínska)