Principy křesťanské víry
převzato z www.modrakulna.cz - oficiálních stránek hnutí Studenti pro Krista
Všimli jste si, že křesťané často citují tato slova z Bible: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“? Dokonce je někdy mají napsaná na tričku.
Proč si vybírají právě tato slova? A když už je tolik používají, co znamenají, co nám chtějí říct?
Najdeme je ve třetí kapitole Janova evangelia, konkrétně ve třináctém verši. Je to věta, kterou říká Ježíš v rozhovoru s židovským učitelem Nikodémem. Ten za Ježíšem přišel, aby se ho zeptal, jak se může dostat do Božího království (tzn. k Bohu). Věřil, že Ježíš přišel od Boha a že to tedy určitě ví.
Ježíš ve své odpovědi Nikodémovi shrnuje vlastně nejdůležitější biblickou informaci: Existuje Bůh, který miluje každého člověka na světě a to tak moc, že aby ho získal zpět, tak poslal svého syna Ježíše, aby zemřel a vysvobodil nás.
Zní to jako z pohádky, a zároveň je to dost morbidní. Nešlo to zařídit jinak, bez umírání? Nemohl by se člověk víc snažit a dostat se k Bohu sám, když už se k němu dostat chce?
Někdo zemřít musel – buď člověk, nebo Ježíš. Smrt je totiž důsledkem lidského rozhodnutí žít bez Boha (Bible toto rozhodnutí nazývá hřích). Tento důsledek nijak neobejdeme, ani neošidíme. A nejde jen o fyzickou smrt, ale o to, co bude s člověkem po smrti. Rozhodnutí pro život na zemi bez Boha vede k tomu, že i po smrti nebudeme v Boží přítomnosti. To je vcelku logické. Zároveň bez Boha nemůžeme žít dobrý život, takový, že nikdy nikomu neublížíme, nic neuděláme špatně. Větší úsilí v tomto případě nepomáhá. I kdybychom od teď žili líp, stejně už za námi nějaké zlé skutky zůstanou. Naše smrt je tedy nevyhnutelná. Jediná možnost, jak odvrátit naši smrt, je, že si to s námi někdo vymění. Ale komu by se chtělo? A ke všemu to nemůže být jen tak někdo. Musí to být někdo, kdo nikdy nic špatného neudělal a tudíž si smrt nezaslouží. Tuto podmínku žádný člověk nesplňuje. Proto musel přijít Bůh – Ježíš Kristus sám. A musel přijít v lidské těle, v neviditelném duchovním těle by fyzicky zemřít nemohl. Ježíš se tedy narodil jako člověk, ale zároveň nemohl popřít své božství. Proto žil, jak to popisují evangelia – pomáhal, uzdravoval nemocné, milovat ty, na které se ostatní dívali skrze prsty, nikdy neudělal nic špatně….
Ježíš od začátku věděl, co ho čeká. Kdyby chtěl, mohl z kříže sestoupit. Však mu to taky radili. Ale dobrovolně zůstal. Věděl, že jiná možnost, jak nás zachránit, není. Někdo musí zemřít. Buď on, nebo my.
Když se člověk dozví, že ho Bůh miluje, a chtěl by žít s Bohem (nejen se řídit deseti přikázáními, ale počítat s Bohem v každé životní situaci), je nutné vyřešit hřích, který mu doposud bránil k Bohu se přiblížit a který působí smrt.
Řešení je právě v tomto verši, ve frázi – „kdo v něho věří“. Stačí uvěřit, že Ježíš Kristus si to se mnou vyměnil. Abych nemusel zemřít já, zemřel on. Zahrnuje to přiznat si, že hřeším – jednám nebo přemýšlím špatným způsobem. Biblická (křesťanská) víra neznamená jen věřit, že existuje Bůh, ale je to i víra v Ježíšovu smrt. Je to víra, že Bůh ví, co je pro mne nejlepší, protože mne stvořil a nejlíp mne zná, a chce mi pomoci tím nejlepším způsobem žít. Tak jako se otec stará o své milované dítě, tak se Bůh – Otec chce starat o nás.
Křesťané tento verš tak často citují, protože si uvědomují, jak moc jsou informace v něm obsažené pro ně důležité, zároveň mu tím projevují svoji vděčnost za věčný život s ním. Dalším důvodem je, že chtějí, aby všichni lidé na světě věděli, že je Bůh miluje a že existuje způsob, jak prožít celý život v jeho lásce.
Na každém člověku je, jak se rozhodne – přijmout Boží lásku a řešení hříchu v Kristu Ježíši, nebo si dál žít po svém a nést důsledky. Toto rozhodnutí nemusíte odkládat.
Dodatek: Ježíšův příběh neskončil jeho smrtí. Třetího dne vstal z hrobu a dál žije. Žije sice znovu v neviditelném těle, ale jeho vliv je viditelný i dnes.
Když člověk zjistí, že ať se snaží, jak se snaží, dokonalý nikdy nebude.
Člověk, který zjistí, že nikdy nebude žít dokonale, tak jak to Bůh vyžaduje, a zároveň touží po Boží lásce a pomoci
Snad každý člověk si klade otázky po smyslu života.
Člověku, který se chce dostat k Bohu, nechce se strachovat ze smrti, chce se radovat z Boží pomoci a lásky, nezbývá nic jiného než přijmout to, že si to s ním Ježíš vyměnil a že zemřel místo něj.
