Agathky svět

Odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce

• příchod německých kolonistů v 12./13. století během velké evropské kolonizace
• poněmčování českých zemí po bitvě na Bílé hoře
• vznik Československé republiky

složení obyvatelstva v ČSR (sčítání z roku 1930):

Češi   7,3 mil. = 49,7 %

Sudetští Němci  3,5 mil. = 23,8 %

Slováci  2,3 mil. = 15,7 %

Ostatní národnosti  1,6 mil. = 10,6 %

Celkem počet obyvatel   14,7 mil

 → národnostní otázka se stala slabinou demokratického systému ČSR

- Německé obyvatelstvo požadovalo právo na sebeurčení. 

- Němečtí poslanci zvolení r. 1911 do vídeňského parlamentu za české země vyhlásili 4. listopadu 1918 takzvaný samostatný zemský stát, složený ze čtyř provincií. Byly to Deutschbohmen (Šumava až Karlovarsko ), Sudetenland (severní Morava), Deutschsudmahren (jižní Morava) a Bohmenwaldgau (jihozápadní Čechy). Němečtí představitelé usilovali o připojení k Rakouské republice, případně k Německu. Ale v prosinci bylo území obsazeno čs. armádou.  

• nástup Hitlera k moci v r. 1933 znamenal stupňování požadavků německé menšiny
• vznik Sudetoněmecké fronty, později Sudetoněmecké strany/ SdP v čele s Konrádem Henleinem

- stupňování tlaku na českou vládu

- v dubnu 1938 na sjezdu v Karlových Varech vyhlásila Sudetoněmecká strana program vytvoření uzavřeného německého sídelního území uvnitř ČSR a otevřeně se přiznala k nacismu

• → přijetí karlovarských požadavků by znamenalo konec státní suverenity českého státu
• dne 15. září 1938 uznal britský premiér Chamberlain Hitlerovy nároky na odstoupení českého pohraničí
• 19. září předložila britská + francouzská vláda „doporučení“ československé vládě, aby odevzdala okresy s více než 50 % německého obyvatelstva okamžitě Německu

- odmítnutí Hodžovou vládou

• 21. září předali vyslanci Francie a VB Československu noční ultimátum → 22. září propukla u nás generální stávka, padla Hodžova vláda, do čela nové nastoupil generál Syrový
• 23. byla vyhlášena všeobecná mobilizace
• v noci z 29. září byl a podepsána mnichovská dohoda mezi Německem, VB, Francií a Itálií o odtržení pohraničního území Československa ve prospěch Německa
• 30. září přijetí mnichovského diktátu vládou a prezidentem

- odchod 120 000 osob z pohraničí do českého vnitrozemí, zůstalo tam podle odhadů 420 000 osob české národnosti

• úvahy o vysídlení Němců z ČSR se objevily již během války jak u představitelů domácího odboje, tak v Londýně v čele s Benešem
• podpora této myšlenky od představitelů VB, USA
• ihned po válce proběhl tzv. divoký odsun: vládou neorganizovaný odsun německého obyvatelstva (15-30 tisíc obětí)
• 2. srpna 1945 se spojenci na postupimské konferenci dohodli na odsunu Němců z ČSR, Polska a Maďarska
• s odsunem souvisely prezidentské tj. Benešovy dekrety, jež zbavily německé obyvatelstvo státního občanství, uvalily na německé podniky státní správu a zkonfiskovaly půdu, která patřila německým obyvatelům

- vysídlenci museli zanechat v ČSR veškerý svůj nemovitý majetek a museli odevzdat cennosti, směli si vzít jen zavazadlo o hmotnosti 30 nebo 50 kg

- organizovaný odsun probíhal v průběhu roku 1946, dozírala na něj Spojenecká kontrolní rada

- odsunovaní byli přijímáni v Německu v americké i sovětské zóně

• celkem byl odsunuto okolo 3 000 000 osob

Literatura:

Kuklíkovi, Jan a Jana. Dějepis 4. SNP, Praha, 2005

Sudetští Němci etnická čistka vyhnání. Open Education.

Kolektiv autorů. Kauza: tzv. Benešovy dekrety.Historický ústav AV ČR.Praha. 1999.