Země původu: Česká republika
Garant plemene: ČMKU, plemeno zatím čeká na své mezinárodní uznání

Standard stručně a osobní zkušenosti

Středně velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, která ho činí odolného vůči povětrnostním vlivům. Má harmonickou stavbu těla, jako celek působí kompaktně a ladně. Charakteristické je postavení a nesení krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a bohatost dlouhé srsti. Jeho pohyb je lehký a volný.
Má živou povahu bez známek nervozity. Je přítulný ke členům rodiny, zdrženlivý vůči cizím, při ohrožení umí být ostrý. Je výborným hlídacím, ochranným a doprovodným psem, schopným náročného výcviku. Pro své výborné čichové schopnosti může být s úspěchem nasazen při záchranářských akcích. Projevuje vlohy pro střežení stád.

Chování a charakter

Temperamentní, lehce učenlivý, pozorný, dobře ovladatelný, poddajný. Je skromný, nenáročný a houževnatý. Přítulný k dětem a příjemný společník rodiny. Je nebojácný, mimořádně ostražitý a má výborné čichové schopnosti.

Výška a hmotnost

Výška v kohoutku 52 – 55 cm u psa, 49 - 52 cm u feny. Toleruje se odchylka +-2 cm. Hmotnost se pohybuje 16 – 25 kg.

Srst

V obličejové části hlavy je srst krátká a hladká, rovněž na předních stranách končetin. Ušní boltce jsou bohatě osrstěné. Po celém těle je srst dlouhá (5 – 12 cm) a to zvláště na šíji, hřbetu a zadní straně stehen. Má být rovná nebo jen lehce zvlněná.

Zbarvení

Černá se sytě žlutými znaky: na okraji a uvnitř ucha, nad očima, charakteristický půlměsíc na lících a hrdle,oddělené znaky na hrudi, na hrudních končetinách po úroveň lokte, na pánevních končetinách po úroveň hlezna a na vnitřní straně stehna, kolem řitního otvoru. Mohou být vyvinuty i na spodní straně břicha, hrudníku ocasu. Přednost se dává znakům zřetelně ohraničeným a sytě vybarveným. (Ačkoliv to standard neuvádí, toleruje se malá bílá skvrna na hrudi). Jiné zbarvení, než černá se znaky, není přípustné.

Tělo

Ocas je volně spuštěný v ladném oblouku. Břicho je pevné a vtažené. Hřbet – rovný a pevný, nepříliš dlouhý. Lehce vyvýšená v kohoutku. Hrudník oválného tvaru, nahoře tupý, dole zašpičatělý, sahá pod úroveň lokte.

Krk

Pružný, delší, ladně nesený.

Hlava

Lebka je plochá, zvolna se zužující směrem k očím. Čenichová partie je mírně kratší než mozkovna, od níž je oddělena šikmým čelním sklonem. Líce jsou suché, kůže dobře přiléhající. Nosní hřbet rovný, téměř rovnoběžný s prodlouženou linií mozkovny .
Čenich středně velký, černě pigmentovaný, nozdry otevřené.
Čelisti silné, delší, postupně se zužující.
Zuby zdravé, silné v postavení nůžkového skusu. Chrup je úplný. Oči mandlového tvaru, mírně šikmo posazené, středně velké. Barvy tmavě hnědé. Víčka dobře přiléhají.
Uši jsou krátké, vzpřímené, dopředu otočené, vysoko a blízko sebe postavené se širší základnou, pokryty delší hustou srstí.

Celý standard vč. výčtu od nedostatků po hrubé vady je velmi obsáhlý a najdete ho v knize Ing. Findejse a na stránkách klubu chovatelů a přátel CHP: www.kpchp.org.

Osobní zkušenosti

Typičtí chodští psi mají velmi atraktivní vzhled díky přirozeným a elegantním tělesným proporcím, dlouhé srsti a výrazu hlavy s chlupatým krátkým uchem.
Na údržbu srsti běžně postačuje česání kartáčem.
Jsou houževnatí, odolní, ve výborné kondici se dožívají vysokého věku. Patří k plemenům zdravým – např. jsem se u nich nesetkala s problémy s očními víčky, ale v menší míře se u nich samozřejmě vyskytuje většina běžných chorob.
Jejich velikost je dostatečná, aby vzbudil respekt jako hlídač, zároveň je ale ještě praktická na cestování a k manipulaci např. v případě narkózy.
Svojí velikostí se hodí pro všechny běžné kynologické sporty.
Obecně jsou chodští psi zatím poněkud podceňováni mezi služebními kynology, ale to jen díky jejich neznalosti. Jsou totiž jedinci s nejvyššími zkouškami z výkonu, a jsou tací, kteří na závodech ve své kategorii končí obvykle na předních místech a to i v obranářské části.
Na tento sport jsou však vhodnější větší a mohutnější jedinci.
Při správném přístupu cvičí s viditelnou radostí a mají rychlé reakce.
Pravdou také je, že ačkoliv standard uvádí hmotnost do 25 kg, má řada jedinců hmotnost i kolem 30 kg. Výborně se chodští psi hodí svou velikostí i povahou na agility, což je dnes velmi populární, hravý sport. Zde se totiž lépe uplatňují psi živého temperamentu, ale zároveň snášenliví k jiným psům a ne zbrklí. S úspěchem jsou chodští psi v praxi skutečně využíváni k pasení.
Lehce se u nich vzbuzuje zájem o aportování.
Jsou temperamentní hlídači. Je to pro ně zaměstnání, při kterém vybíjejí svoji energii. Vítají každou aktivní činnost. Z toho také vyplývá, že se hodí především pro aktivní lidi. Kupodivu jsou s takovýmito majiteli také bezproblémovými obyvateli panelákových bytů, i když samozřejmě ideální je pro ně zahrada u domu s úzkým kontaktem s rodinou.
CHP je lehce učenlivý, dobře ovladatelný. Z tohoto důvodu se hodí i pro začátečníky a pro -náctileté zájemce o kynologii. Jeho majitel se nemusí obávat nepředvídaných reakcí. Učí se kladnými podněty, vyžaduje klidný přístup. Nehodí se pro silové typy výcvikářů. Tvrdost rotvajlera mu chybí, chybí mu i svéhlavost. Pokud s nimi má některý majitel problémy – tak souvisí pouze s tím, že někdo nedokáže vhodně usměrnit některého zvlášť temperamentního jedince, nedá mu např. dostatek příležitostí k vybití energie. Samozřejmě s přibývajícím věkem se i tito jedinci poněkud zklidní. A dá se tomu předejít výběrem vhodného štěněte po poradě s chovatelem.
Jsou snášenliví k jiným psům a to i ve velkých smečkách. U domácích zvířat záleží, nač jsou od mala zvyklí. Vůči cizím lidem se v přítomnosti pána chovají přátelsky, nemohu říci, že by byli zdrženliví jak je uvedeno ve standardu. Své rodině jsou oddáni a jsou vhodní i k malým dětem.
Pro zájemce o chov jedna podstatná informace – přestože jsou opravdu schopní vynikajících výcvikových výsledků – pro uchovnění není podmínkou zkouška z výkonu! A obecně postačuje pro běžný život jen výchova, na „cvičák“ není nutné chodit, i když to samozřejmě je vítané zpestření.
Feny jsou výborné matky. Novorozená štěňata jsou velmi životaschopná. Ing. Findejs uvádí ve své knize o CHP průměrnou porodní váhu 370 g, ve skutečnosti bývá však často vyšší. U svých fen mám 400 - 450 g a to i při vyšším počtu než 6 štěňat. (Nedochází u nich k úbytku váhy v prvních dnech po narození, běžně během 8 dnů zdvojnásobí váhu a v 7 týdnech mívají kolem 5 kg.
Zájem o plemeno roste nejen u nás, ale i v zahraničí, přestože plemeno není dosud mezinárodně uznáno (takže nemůže získat titul interšampiona). Např. v kynologickém časopise LE CHIEN v r. 2005 vyšel několikastránkový článek o CHP včetně titulní fotografie. Z Evropy je nejvíce jedinců ve Švýcarsku a kromě Evropy jsou CHP také v USA.

S plemenem vás seznámila Lenka Metelková, majitelka chovatelské stanice „z Dašického zátiší“

Tento  článek pro webový portál Faunanet jsem psala asi v r. 2006.

Ilustrativní fota poskytli autoři a jsou na nich jedinci:

V. Teplý - Jch. Blesk z Dašického zátiší

L. Schonová  - Ch. ČR Darri Stamo- Bud

L. Metelková  -  Cheena z Dašického zátiší

L. Metelková - Izis z Dašického zátiší

L. Majerová - Ch. ČR Gar z Dašického zátiší (obrany)

L. Schonová  - Ch. ČR Darri Stamo- Bud (agiity)