Jak se dříve žilo
V tomto příspěvku vám chci přiblížit politickou situaci respektive životní podmínky, za kterých vznikal a vyvíjel se rod Seberů.
Po popravě českých pánů na Bílé hoře roku 1621 byly země koruny české začleněny mezi habsburské dědičné državy. V roce 1627 v Čechách a 1628 na Moravě bylo vyhlášeno Obnovené zřízení zemské, které soustředilo veškerou moc v zemi do rukou habsburské dynastie, konkrétně Ferdinanda II. Vše bylo ovládáno z Vídně, na Moravě prostřednictvím Zemského tribunálu na Moravě a Vrchního úřadu ve Slezsku. Vesnice podléhaly přímo vrchnosti, v jejich čele stáli rychtáři.
Obnovené zřízení zemské vytvořilo velmi tvrdé vztahy mezi vrchností a poddanými. Hovoří se o tzv. nevolnictví. Tento termín ale v popisované době neexistoval.
Poddaní byli v podstatě omezení třemi způsoby. Nesměli se stěhovat, studovat a uzavírat manželství bez souhlasu vrchnosti. Dopad ale nebyl zdaleka tak velký, jak by se mohlo zdát. Vázanost sedláků na majetek byla tak značná, že neměli čas ani zájem se někam stěhovat. Svatby obvykle domlouvali rodiče a vrchnost je schvalovala bez problémů.
Poddanské povinnosti zahrnovaly :
o ourok a robotu vůči vrchnosti
o státní daň
o desátek vůči církvi
Největší zátěží byla díky válkám s Turky státní daň. Nejlehčí naopak desátek, který v té době zdaleka nečinil očekávaných 10%.
Ourok byla daň placená za pronájem gruntu, robota povinnost odpracovat stanovený počet dní na polích vrchnosti. Robota tedy nebyla povinnost konkrétní osoby, ale závazek gruntu, jehož splnění musel majitel gruntu zajistit, případně zaplatit tzv. reluici, která povinnost robotovat mohla nahradit.
Základní občanská práva byla zakotvena roku 1781 Josefem II. Nesprávně se říká, že zrušil nevolnictví. Ve skutečnosti zůstala většina obyvatel poddanými některého z panství, poddanské grunty zůstaly majetkem vrchnosti a jejich držitelé i nadále robotovali. Mohli se však volně stěhovat (ale jen s vědomím vrchnosti), uzavírat sňatky, studovat.
Teprve zrušením poddanství roku 1848 se lidé stali občany státu a jejich grunty byly vrchnosti vyvlastněny a staly se tak majetkem sedláků, čímž odpadly všechny formy úhrady pronájmu včetně roboty. Vyvlastnění bylo vrchnosti ze 2/3 odškodněno. 1/3 hradil stát, 1/3 sedláci, většinou ve splátkách.
Pokud vás zajímá, jakou cenu měla práce a některé zboží v minulosti, nahlédněte do níže uvedeného přehledu, který je ale ryze orientační. Pro úplné pochopení by bylo ještě potřeba znát přepočty mezi groši, krejcary a zlatými, které se měnily v průběhu staletí tak často, že je zde ani neuvádím.
Rok 1424
– denní mzda tesaře na Karlštejně 2 groše
– slepice 12 haléřů, kuře 7 haléřů, kráva 24 grošů, boty 2 až 4 groše, kabátec 15 grošů, strych ječmene 3 až 4 groše
Rok 1429
– slepice 1 groš, kuře 1/2 groše, strych ječmene 4 až 5 grošů, strych pšenice 5 grošů
Rok 1473
– mzda vrátného ve Valašském dvoře 4 groše týdně
Rok 1477
– kůň 2 kopy
Rok 1493
– sud hradeckého piva 1/2 kopy
Rok 1496
– strych ovsa 7 grošů
Rok 1508
– chomout na koně 15 grošů, hrábě 3 groše, dřevěná lopata 1 groš, sud piva 10 grošů, strych ovsa 4 a 1/2 groše
Rok 1549
– mzda tesaře a zedníka 2 a 1/2 až 3 groše denně
Rok 1594
– denní mzda tesaře 3 groše, roční mzda šafářky 3 kopy a 30 grošů, přední děvečky 2 kopy a 40 grošů
– slepice v Praze 4 groše, na venkově 2 a 1/2 groše, husa v Praze 10 grošů, na venkově 6 grošů, kopa vajec v Praze 10 grošů, na venkově 5 grošů
– kůň 16 až 18 kop grošů, kolo k vozu 12 grošů, sud piva 9 až 12 grošů, korec žita 44 až 45 grošů, korec ječmene 32 grošů
Rok 1600-1619
– denní mzda nádeníka v létě 8 grošů, v zimě 6 grošů
– boty selské 1 kopa a 15 grošů, boty telecí ženské 36 grošů, boty pro děvečky 30 grošů, jednoduchý pánský plášť 16 grošů, ženské kytle s živůtkem 16 grošů, ženská sukně s živůtkem 20 grošů
Po roce 1619 za inflace
– tažný kůň 150 kop grošů českých, kráva 35 kop, uzda 25 grošů českých, korec žita 10 kop grošů českých, korec pšenice 12 kop, korec ovsa 5 kop
Rok 1667
– slepice 5 krejcarů, husa 16 krejcarů, libra hovězího masa 2 krejcary, kopa vajec 15 krejcarů, loket plátna na pytle 3 a 1/2 krejcaru, sáh dříví 14 krejcarů, korec žita 1 zlatý
Rok 1689
– týdenní mzda havíře 1 zlatý, tesaře 1 zlatý, denní mzda nádeníka 8 krejcarů, roční mzda kantora 23 zlatých a 20 krejcarů
– kráva 6 až 10 zlatých, slepice 3 a 1/2 krejcaru, korec pšenice 2 zlaté a 20 krejcarů až 3 zlaté 30 krejcarů, korec žita 1 zlatý 45 krejcarů až 2 zlaté 30 krejcarů, korec ječmene 1 zlatý 30 krejcarů až 2 zlaté, korec ovsa 1 zlatý až 1 zlatý 15 krejcarů
Rok 1698
– denní mzda tesařského mistra 9 a 1/2 krejcaru, jeho tovaryše 7 krejcarů, mistra zednického 18 krejcarů, tovaryše zednického 9 až 12 krejcarů, nádeníka 1 krejcar
Rok 1706
– denní mzda tesařského mistra 9 krejcarů, jeho tovaryše 7 krejcarů, zednického mistra 24 krejcarů jeho tovaryše 17 a 1/2 krejcaru
– kráva 7 zlatých, kopa vajec 3 krejcary, sud piva 8 zlatých a 30 krejcarů, střevíce 48 krejcarů, korec pšenice 1 zlatý a 45 krejcarů, korec žita 1 zlatý, korec ječmene 1 zlatý, korec ovsa 45 krejcarů
Rok 1738
– denní mzda tesařského mistra 13 krejcarů, zednického mistra 21 krejcarů, zednického tovaryše 18 krejcarů
– kráva 8 až 10 zlatých, husa 15 krejcarů, slepice 6 krejcarů, libra hovězího masa 4 až 5 krejcarů, sud piva 9 zlatých, korec pšenice nebo žita 2 zlaté a 18 krejcarů, korec ječmene 1 zlatý 36 krejcarů, korec ovsa 48 krejcarů
Rok 1756
– kráva 30 zlatých, slepice 8 krejcarů, sud piva 8 až 12 zlatých, korec pšenice 4 až 7 zlatých, korec žita 3 až 6 zlatých, korec ječmene 2 až 5 zlatých, korec ovsa 1 zlatý a 30 krejcarů
Rok 1781
– denní mzda tesařského mistra 20 krejcarů, jeho tovaryše 18 krejcarů, zednického mistra 24 krejcarů
– kráva 10 až 15 zlatých, měřice pšenice 2 zlaté a 20 krejcarů, měřice žita 1 zlatý a 50 krejcarů, měřice ječmene 1 zlatý a 30 krejcarů, měřice ovsa 58 krejcarů
Rok 1800
– denní mzda tesařského mistra 30 krejcarů, jeho tovaryše 18 krejcarů, zednického mistra 30 krejcarů jeho tovaryše 18 krejcarů
– kráva 16 až 20 zlatých, husa 6 krejcarů, střevíce 5 zlatých, měřice pšenice 2 zlaté a 30 krejcarů
Rok 1815
– denní mzda tesařského mistra 54 až 57 krejcarů, jeho tovaryše 42 až 48 krejcarů, zednického mistra 57 až 60 krejcarů
– slepice 15 krejcarů, kopa vajec 1 zlatý a 20 krejcarů, sud piva 12 zlatých
Rok 1824
– denní mzda tesařského mistra 45 krejcarů, jeho tovaryše 45 krejcarů, zednického mistra 36 krejcarů, jeho tovaryše 18 až 24 krejcarů
Rok 1828
– kráva 60 zlatých, měřice pšenice 3 zlaté a 30 krejcarů, měřice žita nebo ječmene 2 až 3 zlaté
Rok 1843
– kráva 30 až 50 zlatých, měřice pšenice 3 až 4 zlaté, měřice žita 1 zlatý a 50 krejcarů, měřice ječmene 1 zlatý a 20 krejcarů až 2 zlaté 30 krejcarů
Rok 1855
– denní mzda tesařského mistra 30 až 36 krejcarů, jeho tovaryše 30 až 36 krejcarů, nádeníka 15 až 20 krejcarů
Rok 1859
– měřice pšenice 4 zlaté a 62 krejcarů, měřice žita 3 zlaté a 30 krejcarů, měřice ječmene 2 zlaté a 20 krejcarů